22 DK A 14a /2
Hérakleitos (zachoval ? Scholia: ostatní ve spisu Scholia in Nicandri Alexipharm., 170-176)Součástí tohoto zlomku jsou také: 22 DK A 14a /1
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἰόεντα· [ἰοειδῆ], (171) μέλαιναν.
(172) ἀτμεύειν [δὲ] [ὅ ἐστι] δουλεύειν, ὑποκεῖσθαι· ὡς μῦθον [γὰρ] λέγει ὅτι ἀνέμοις θάλασσα καὶ πῦρ δουλεύει, καὶ θάλασσα μὲν δεσπόζει νηῶν, πῦρ δὲ ὕλης.
(172) ἀτμεύειν [δὲ] [ὅ ἐστι] δουλεύειν, ὑποκεῖσθαι· ὡς μῦθον [γὰρ] λέγει ὅτι ἀνέμοις θάλασσα καὶ πῦρ δουλεύει, καὶ θάλασσα μὲν δεσπόζει νηῶν, πῦρ δὲ ὕλης.
[ἄλλως]· ἀτμεύειν· δουλεύειν· ἀτμένες γὰρ οἱ δοῦλοι· ὅτι δὲ δουλεύει ἡ θάλασσα καὶ τὸ πῦρ ἀνέμοις, [κατὰ θεῖον νόμον δηλονότι], καὶ Μενεκράτης εἴρηκεν πόρεν ἔδωκεν.
᾿Εννοσίγαιος· ὁ Ποσειδῶν.
᾿Εννοσίγαιος· ὁ Ποσειδῶν.
(173) τὸ πῦρ [τε καὶ θάλαττα] συνδάμναται· δαμάζονται.
πῦρ μὲν ἀείζωον· [τὸ μὲν πῦρ τὸ ἀείζωον] καὶ τὸ ἀχύνετον ὕδωρ ἔτρεσε τοὺς ἀργέστας, [οἱονεὶ] τοὺς ἀνέμους.
ἀχύνετον δὲ τὸ πολύχυτον, τὸ γὰρ α ἐπιτατικόν ἐστιν.
ἐκτίθεσθαι οὖν βούλεται διὰ τούτων [καὶ] ῾Ηράκλειτος ὅτι πάντα ἐναντία
ἀλλήλοις ἐστὶ κατ᾿ αὐτόν.
πῦρ μὲν ἀείζωον· [τὸ μὲν πῦρ τὸ ἀείζωον] καὶ τὸ ἀχύνετον ὕδωρ ἔτρεσε τοὺς ἀργέστας, [οἱονεὶ] τοὺς ἀνέμους.
ἀχύνετον δὲ τὸ πολύχυτον, τὸ γὰρ α ἐπιτατικόν ἐστιν.
ἐκτίθεσθαι οὖν βούλεται διὰ τούτων [καὶ] ῾Ηράκλειτος ὅτι πάντα ἐναντία
ἀλλήλοις ἐστὶ κατ᾿ αὐτόν.
ἔτρεσεν· ἐφοβήσατο.
(175) ἀργέστας· ἀπὸ μέρους συνεκδοχικῶς.
ἡ μέν· θάλαττα.
(175) ἀργέστας· ἀπὸ μέρους συνεκδοχικῶς.
ἡ μέν· θάλαττα.
ἀκοσμήεσσα· ἡ ἄκοσμος, ἡ ἄτακτος, ἡ μὴ κοσμίως κινουμένη φιλοργὴς [δὲ] διὰ τὸ ῥοῶδες· ἡ φιλοῦσα ὀργίζεσθαι καὶ ὀργᾶν καὶ μαίνεσθαι διὰ τὰς τρικυμίας δεσπόζει νηῶν· τῇ γὰρ θαλάσσῃ ὑπόκεινται τὰ πλοῖα, τῷ δὲ πυρὶ ἡ ὕλη δεσπόζει·
(176) κυριεύει [ἐμφθορέων δὲ αἰζηῶν]· τῶν ἐν θαλάσσῃ φθειρομένων.
ἐμφθορέων· ἐμφθειρομένων.
ἐμφθορέων· ἐμφθειρομένων.
Scholia et glossae in Nicandri alexipharmaca - scholia vetera et recentiora, ed. M. Geymonat, Scholia in Nicandri alexipharmaca. Milan, Istituto Editoriale Cisalpino, 1974.
Temně fialový (171) znamená tmavý, černý.
Atmeuein (172) znamená být ovládán; říká, že moře a oheň jsou ovládány větry (171-172) a že moře vládne plavcům (176) jako oheň dřevu, hylé, látce (177).
Atmeuein (172) znamená být ovládán; říká, že moře a oheň jsou ovládány větry (171-172) a že moře vládne plavcům (176) jako oheň dřevu, hylé, látce (177).
Atmeuein (172): Být ovládán, protože atmenes jsou otroci. Že jsou moře a oheň ovládány větry, zjevně podle božského zákona, prý říkal i Menekratés.
Zemětřas (172): Poseidón.
Zemětřas (172): Poseidón.
Oheň [a také moře] syndamnatai (173): Je podmaněn.
Vždyživý oheň (174): Vždy živý oheň i doširoka se rozlévající voda se třese před jasnícími, argestas (175), čímž má na mysli větry.
Achynetos (174) znamená tolik, co polychytos, bohatě se rozlévající (do šíra plynoucí), neboť prefix zde má rozšiřující význam.
Už Hérakleitos chce takovým způsobem vyložit, že podle něj je všechno navzájem protikladné.
Vždyživý oheň (174): Vždy živý oheň i doširoka se rozlévající voda se třese před jasnícími, argestas (175), čímž má na mysli větry.
Achynetos (174) znamená tolik, co polychytos, bohatě se rozlévající (do šíra plynoucí), neboť prefix zde má rozšiřující význam.
Už Hérakleitos chce takovým způsobem vyložit, že podle něj je všechno navzájem protikladné.
Třese se, etresen (174): Bojí se.
Argestas (175): Částečně synekdochicky.
Hé men (175): Moře, thalassa.
Argestas (175): Částečně synekdochicky.
Hé men (175): Moře, thalassa.
Bez řádu, akosméesa (175): Neuspořádané (moře), nespořádané, díky proudění nakloněné zuřivosti; má rádo vzbouřit se, vzkypět a šílet, a tímto trojím přívalem si podrobuje plavce. Slova „lodě podléhají moři“ znamenají, že dříví je podrobeno ohni.
Obrat „jimž je přisouzen zánik“ (176) znamená: Ti, kteří umírají v moři.