Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
[Zaregistrujte se]

Presokratici.cz

databáze zlomků předsókratovských myslitelů
22 DK A 6 /5
Hérakleitos (zachoval Platón ve spisu Theaetetus, 153a5 - d 7)

Součástí tohoto zlomku jsou také: 22 DK A 6 /1 , 22 DK A 6 /2 , 22 DK A 6 /3 , 22 DK A 6 /4 , 22 DK A 6 /6 , 22 DK A 6 /7 , 22 DK A 6 /8 , 22 DK A 6 /9



[Přepnout na jednoduché zobrazení]


Σ. Οὐ γάρ, ὦ Θεαίτητε. ἐπεὶ καὶ τάδε τῷ λόγῳ σημεῖα ἱκανά, ὅτι τὸ μὲν εἶναι δοκοῦν καὶ τὸ γίγνεσθαι κίνησις παρέχει, τὸ δὲ μὴ εἶναι καὶ ἀπόλλυσθαι ἡσυχία· τὸ γὰρ θερμόν τε καὶ πῦρ, ὃ δὴ καὶ τἆλλα γεννᾷ καὶ ἐπιτροπεύει, αὐτὸ γεννᾶται ἐκ φορᾶς καὶ τρίψεως· τούτω δὲ κινήσεις. ἢ οὐχ αὗται γενέσεις πυρός;
Θ. Αὗται μὲν οὖν.
Σ. Καὶ μὴν τό γε τῶν ζῴων γένος ἐκ τῶν αὐτῶν τούτων φύεται.
Θ. Πῶς δ᾿ οὔ;
Σ. Τί δέ; ἡ τῶν σωμάτων ἕξις οὐχ ὑπὸ ἡσυχίας μὲν καὶ ἀργίας διόλλυται, ὑπὸ γυμνασίων δὲ καὶ κινήσεως ἐπὶ πολὺ σῴζεται;
Θ. Ναί.
Σ. ῾Η δ᾿ ἐν τῇ ψυχῇ ἕξις οὐχ ὑπὸ μαθήσεως μὲν καὶ μελέτης, κινήσεων ὄντων, κτᾶταί τε μαθήματα καὶ σῴζεται καὶ γίγνεται βελτίων, ὑπὸ δ᾿ ἡσυχίας, ἀμελετησίας τε καὶ ἀμαθίας οὔσης, οὔτε τι μανθάνει ἅ τε ἂν μάθῃ ἐπιλανθάνεται;
Θ. Καὶ μάλα.
Σ. Τὸ μὲν ἄρα ἀγαθὸν κίνησις κατά τε ψυχὴν καὶ κατὰ σῶμα, τὸ δὲ τοὐναντίον;
Θ. ῎Εοικεν.
Σ. ῎Ετι οὖν σοι λέγω νηνεμίας τε καὶ γαλήνας καὶ ὅσα τοιαῦτα, ὅτι αἱ μὲν ἡσυχίαι σήπουσι καὶ ἀπολλύασι, τὰ δ᾿ ἕτερα σῴζει; καὶ ἐπὶ τούτοις τὸν κολοφῶνα, (ἀναγκάζω) προσβιβάζω τὴν χρυσῆν σειρὰν ὡς οὐδὲν ἄλλο ἢ τὸν ἥλιον ῞Ομηρος λέγει, καὶ δηλοῖ ὅτι ἕως μὲν ἂν ἡ περιφορὰ ᾖ κινουμένη καὶ ὁ ἥλιος, πάντα ἔστι καὶ σῴζεται τὰ ἐν θεοῖς τε καὶ ἀνθρώποις, εἰ δὲ σταίη τοῦτο ὥσπερ δεθέν, πάντα χρήματ᾿ ἂν διαφθαρείη καὶ γένοιτ᾿ ἂν τὸ λεγόμενον ἄνω κάτω πάντα;
Sókratés: Jistě, Theaitéte. Neboť i tohle jsou dostatečné důvody pro myšlenku, že to, co zdánlivě jest - i vznikání - je způsobováno pohybem, nebytí a zanikání klidem. Neboť teplo a oheň, jenž pak rodí a spravuje ostatní věci, se sám rodí ze změny místa a tření, ale to obé je pohyb. Což nevzniká oheň právě takto?
Theaitétos: Ano, tak to je.
S: Vždyť i rod živých bytostí má původ ze stejných počátků.
Th: Jak by ne?
S: A co stav těla? Zdali pak se klidem a nečinností neničí, kdežto cvičením a pohybem se spíše upravuje?
Th: Ano.
S: A co se týče duše a jejího stavu, zdali pak není pravda, že učením a péčí, což jsou pohyby, nabývá vědomostí, upravuje se a stává se lepší, kdežto při klidu, což je nepečování a neučení, se nejen ničemu nenaučí, ale zapomíná i to, čemu se naučila?
Th: Ba, věru.
S: Tedy první věc, pohyb, je dobrá jak pro duši tak pro tělo, kdežto druhá naopak?
Th: Zdá se.
S: Mám ti tedy ještě říkat o stavech bezvětří a nehybného moře a o všech takových stavech, kdy klid způsobuje hnití a zkázu, kdežto jeho opak zachovává? A k tomu na dovršení všeho mám předvádět ten ‘zlatý provaz’ (Ílias 15, 20) a násilně přesvědčovat, že jím Homér nemyslí nic jiného než Slunce a ukazuje, že dokud je obloha a Slunce v pohybu, tak všechno u bohů i u lidí trvá a zachovává se, ale kdyby stanulo jako uvázané, byly by všechny věci zničeny a všechno by se, jak se říká, obrátilo vzhůru nohama?