21 DK B 30
Xenofanés (zachoval Áetios ve spisu Placita philosophorum, III, 4, 4)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Ξενοφάνης ἐν τῶι Περὶ φύσεως·
πηγὴ δ᾿ ἐστὶ θάλασσ(α) ὕδατος, πηγὴ δ᾿ ἀνέμοιο·
οὔτε γὰρ ἐν νέφεσιν [γίνοιτό κε ἲς ἀνέμοιο
ἐκπνείοντος] ἔσωθεν ἄνευ πόντου μεγάλοιο
οὔτε· οαὶ ποταμῶν οὔτ᾿ αἰ[θέρος] ὄμβριον ὕδωρ,
ἀλλὰ μέγας πόντος γενέτωρ νεφέων ἀνέμων τε
καὶ ποταμῶν.
οὔτε γὰρ ἐν νέφεσιν [γίνοιτό κε ἲς ἀνέμοιο
ἐκπνείοντος] ἔσωθεν ἄνευ πόντου μεγάλοιο
οὔτε· οαὶ ποταμῶν οὔτ᾿ αἰ[θέρος] ὄμβριον ὕδωρ,
ἀλλὰ μέγας πόντος γενέτωρ νεφέων ἀνέμων τε
καὶ ποταμῶν.
Xenofanés v básni O přírodě:
Moře je pramenem vody, pramenem větru.
Vždyť kdyby nebylo velkého moře,
[nerodila by se] v mracích [větrem vyvanutých],
ani v proudění řek, ani jako dešťová voda;
avšak to veliké moře je rodičem mraků a větrů i řek.
Vždyť kdyby nebylo velkého moře,
[nerodila by se] v mracích [větrem vyvanutých],
ani v proudění řek, ani jako dešťová voda;
avšak to veliké moře je rodičem mraků a větrů i řek.
cfr A 46. Schol. Genav ad F 196.