21 DK A 47 /2
Xenofanés (zachoval Simplikios ve spisu In De caelo, 522, 7 Heib.)Součástí tohoto zlomku jsou také: 21 DK A 47 /1 , 21 DK A 47 /3 , 21 DK A 47 /4 , 21 DK A 47 /5 , 21 DK A 47 /6
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἀγνοῶ δὲ ἐγὼ τοῖς Ξενοφάνους ἔπεσι τοῖς περὶ τούτου μὴ ἐντυχών, πότερον τὸ κάτω μέρος τῆς γῆς ἄπειρον εἶναι λέγων διὰ τοῦτο μένειν αὐτήν φησιν ἢ τὸν ὑποκάτω τῆς γῆς τόπον καὶ αἰθέρα ἄπειρον καὶ διὰ τοῦτο ἐπ᾿ ἄπειρον καταφερομένην τὴν γῆν δοκεῖν ἠρεμεῖν. οὔτε γὰρ ὁ ᾿Αριστοτέλης διεσάφησεν οὔτε τὰ ᾿Εμπεδοκλέους ἔπη διορίζει σαφῶς· ᾿γῆς᾿ γὰρ ᾿βάθη᾿ λέγοιτο ἂν καὶ ἐκεῖνα εἰς ἃ κάτεισιν.
Protože jsem nenaleznul Xenofanovy verše o tomto tématu, nevím, zda říká, že část země, která směřuje dolů, je bezmezná, a že z toho důvodu zůstává v klidu, nebo zda místo a vzduch pod zemí jsou neomezené, a proto se země rozkládá do nekonečna a zdá se být v klidu. Neboť Aristotelés to neobjasňuje a ani Empedokleova slova (B 39) to jasně nevymezují, protože „hlubina země“ může také znamenat i „to, do čeho se rozkládá“.