1 DK B 22
Orfika (zachoval Kléméns Alex. ve spisu Stromata, V, 49,3-4)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
οὐχὶ καὶ ᾿Επιγένης ἐν τῶι Περὶ τῆς ᾿Ορφέως ποιήσεως τὰ ἰδιάζοντα παρ᾿ ᾿Ορφεῖ ἐκτιθέμενός φησι „κερκίσι καμπυλόχοισι“ τοῖς ἀρότροις μηνύεσθαι, „στήμοσι“ δὲ τοῖς αὔλαξι, „μίτον“ δὲ τὸ σπέρμα ἀλληγορεῖσθαι καὶ „δάκρυα Διός“ τὸν ὄμβρον δηλοῦν, „Μοίρας“ τε αὖ τὰ μέρη τῆς σελήνης, τριακάδα καὶ πεντεκαιδεκάτην καὶ νουμηνίαν· διὸ καὶ „λευκοστόλους“ αὐτὰς καλεῖν τὸν ᾿Ορφέα φωτὸς οὔσας μέρη. (4) πάλιν „ἄνθιον“ μὲν τὸ ἔαρ διὰ τὴν φύσιν, „ἀργίδα“ δὲ τὴν νύκτα διὰ τὴν ἀνάπαυσιν καὶ „Γοργόνιον“ τὴν σελήνην διὰ τὸ ἐν αὐτῆι πρόσωπον, „᾿Αφροδίτην“ τε τὸν καιρὸν καθ᾿ ὃν δεῖ σπείρειν λέγεσθαι παρὰ τῶι θεολόγωι.
Dodejme, že Epigenés ve spise O básních Orfeových v rámci výkladu o zvláštnostech Orfeovy mluvy uvádí, že výraz „ohnutými člunky“ znamená pluhy, „v osnovách“ znamená v brázdách, „niť“ znamená zrno, „Diovy slzy“ déšť, „Moiry“ fáze Měsíce ve třetí den, v patnáctý a za úplňku: jsou to tedy fáze světla, a proto o nich Orfeus říká, že mají „bílé šaty“. (4) Slovo „květno“ v řeči tohoto theologa označuje jaro, protože vše kvete; „nečina“ noc, protože vše odpočívá. „Gorgonina hlava“ Lunu, podle tváře na ní, „Afrodíté“ čas vhodný k setbě.
př. Matyáš Havrda