21 DK A 32
Xenofanés (zachoval Pseudo-Plútarchos ve spisu Stromata, 4)Součástí tohoto zlomku jsou také: 21 DK A 32 /2
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Ξενοφάνης δὲ ὁ Κολοφώνιος ἰδίαν τινὰ ὁδὸν πεπορευμένος καὶ παρηλλαχυῖαν πάντας τοὺς προειρημένους (Θαλῆς, Αναξίιμανδρος, Αναξιμένης) οὔτε γένεσιν οὔτε φθορὰν ἀπολείπει, ἀλλ᾿ εἶναι λέγει τὸ πᾶν ἀεὶ ὅμοιον· εἰ γὰρ γίγνοιτο τοῦτο, φησίν, ἀναγκαῖον πρὸ τούτου μὴ εἶναι λέγει τὸ μὴ ὂν δὲ οὐκ ἂν γένοιτο οὐδ᾿ ἂν τὸ μὴ ὂν ποιήσαι τι οὔτε ὑπὸ τοῦ μὴ ὄντος γένοιτ᾿ ἄν τι. ἀποφαίνεται δὲ καὶ τὰς αἰσθήσεις ψευδεῖς καὶ καθόλου σὺν αὐταῖς καὶ αὐτὸν τὸν λόγον διαβάλλει.
ἀποφαίνεται δὲ καὶ τῶι χρόνωι καταφερομένην συνεχῶς καὶ κατ᾿ ὀλίγον τὴν γῆν εἰς τὴν θάλασσαν χωρεῖν.
φησὶ δὲ καὶ τὸν ἥλιον ἐκ μικρῶν καὶ πλειόνων πυριδίων ἀθροίζεσθαι.
ἀποφαίνεται δὲ καὶ περὶ θεῶν ὡς οὐδεμιᾶς ἡγεμονίας ἐν αὐτοῖς οὔσης· οὐ γὰρ ὅσιον δεσπόζεσθαί τινα τῶν θεῶν· ἐπιδεῖσθαί τε μηδενὸς αὐτῶν μηδένα μηδ᾿ ὅλως· ἀκούειν δὲ καὶ ὁρᾶν καθόλου καὶ μὴ κατὰ μέρος.
ἀποφαίνεται δὲ καὶ τὴν γῆν ἄπειρον εἶναι καὶ μὴ κατὰ πᾶν μέρος περιέχεσθαι ὑπὸ ἀέρος·
γίνεσθαι δὲ ἅπαντα ἐκ γῆς·
τὸν δὲ ἥλιόν φησι καὶ τὰ ἄστρα ἐκ τῶν νεφῶν γίνεσθαι.
Xenofanés z Kolofónu se ubírá vlastní cestou a rozchází se se všemi, kteří mluvili před ním (s Thalétem, Anaximandrem, Anaximenem); opouští myšlenku vznikání a zanikání, a praví, že veškerenstvo je věčně podobné. Praví totiž, že kdyby vznikalo, nutně by předtím bylo nebytí. Ale to, co není, nemůže vznikat; ani to, co není, nemůže nic vytvořit; ani nemůže tím, co není, něco vznikat. Prohlašuje, že smyslové vnímání je klamné a společně s ním zavrhuje i řeč (rozum?, logos).
Ukazuje, že země se nepřetržitě ponenáhlu dostává do moře. (Verze překladu: Prohlašuje také, že jak je země postupně a nepřetržitě snášena dolů, časem ustoupí moři).
Říká, že Slunce se shromažďuje z malých [částeček] plných ohně.
O bozích vykládá, že u nich není nadvlády, neboť se nesluší, aby byl některý z bohů podřízen. Žádný z nich nepotřebuje žádného z ostatních bohů nebo něco jiného. [Bůh] totiž slyší a vidí jako celek a ne na způsob části.
[Xenofanés] tvrdí, že země je bezmezná, že vzduchem nejsou obklopeny všechny její díly.
Všechno prý vzniká ze země.
Říká, že Slunce a hvězdy vznikají z oblaků.
Také Eusebios, Praeparatio evangelica I, 8, 4 = Dox. 580 Diels.