21 DK A 29 /1
Xenofanés (zachoval Platón ve spisu Sophista, 242cd)Součástí tohoto zlomku jsou také: 21 DK A 29 /2
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
(...)
μῦθόν τινα ἕκαστος φαίνεταί μοι διηγεῖσθαι παισὶν ὡς οὖσιν ἡμῖν, ὁ μὲν ὡς τρία τὰ ὄντα, πολεμεῖ δὲ ἀλλήλοις ἐνίοτε αὐτῶν ἄττα πηι, τοτὲ δὲ καὶ φίλα γιγνόμενα γάμους τε καὶ τόκους καὶ τροφὰς τῶν ἐκγόνων παρέχεται· δύο δὲ ἕτερος εἰπών, ὑγρὸν καὶ ξηρὸν ἢ θερμὸν καὶ ψυχρόν, συνοικίζει τε αὐτὰ καὶ ἐκδίδωσι (cfr. Archelaos A 4?)· τὸ δὲ παρ᾿ ἡμῶν ᾿Ελεατικὸν ἔθνος, ἀπὸ Ξενοφάνους τε καὶ ἔτι πρόσθεν ἀρξάμενον (cfr. Philebos 16cd), ὡς ἑνὸς ὄντος τῶν πάντων καλουμένων, οὕτω διεξέρχεται τοῖς μύθοις.
(Elejský host:)
Ukazuje se, že nám každý vypravoval jakýsi příběh, jako dětem. Jeden vyprávěl, že jsoucna jsou tři a že některá z nich spolu občas navzájem bojují, jindy se zase přátelí, vstupují do sňatků, rodí a živí své potomky. Druhý mluvil o dvou, o vlhkém a suchém nebo teplém a chladném, snoubí je a spojuje sňatkem (viz Archelaos A 4 ?). U nás však elejský národ už od Xenofana a ještě dříve soudí, že to, čemu se říká veškerenstvo, je jedno (viz Philebus 16cd). Takto to vykládá ve svých vyprávěních.