21 DK A 12
Xenofanés (zachoval Aristotelés ve spisu Rhetorica, II, 23; 1399b 5)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἄλλος [τόπος] ἐκ τοῦ, τὸ συμβαῖνον ἐὰν ἦι ταὐτόν, ὅτι καὶ ἐξ ὧν συμβαίνει ταὐτά· οἷον Ξενοφάνης ἔλεγεν ὅτι ᾿ὁμοίως ἀσεβοῦσιν οἱ γενέσθαι φάσκοντες τοὺς θεοὺς τοῖς ἀποθανεῖν λέγουσιν᾿· ἀμφοτέρως γὰρ συμβαίνει μὴ εἶναι τοὺς θεούς ποτε.
Jiný způsob záleží v tom, že je-li závěr tentýž, také věci, z nichž vyplývá, jsou tytéž. Tak např. Xenofanés řekl, že jsou stejně bezbožní ti, kdo praví, že bohové se narodili, jako ti, kdo říkají, že umírají. V obojím případě totiž nastává, že bohové někdy nejsou.