14 DK A 9 /4
Pýthagorás (zachoval Gellius ve spisu Noctes Atticae, IV, 11, 1-12)Součástí tohoto zlomku jsou také: 14 DK A 9 /1 , 14 DK A 9 /2 , 14 DK A 9 /3
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
(1) Opinio vetus falsa occupavit et convaluit Pythagoram philosophum non esitavisse ex animalibus, item abstinuisse fabulo quem Graeci κυάμον appellant. (2) ex hac opinione Callimachus poeta scripsit (fr. 128)
καὶ κυάμων ἄπο χεῖρας ἔχειν, ἀνιῶντος ἐδεστοῦ,
κἀγώ, Πυθαγόρας ὡς ἐκέλευε, λέγω.
κἀγώ, Πυθαγόρας ὡς ἐκέλευε, λέγω.
(3) ...
(4) Sed Aristoxenus musicus, vir litterarum veterum diligentissimus, Aristoteli philosophi auditor, in libro quem de Pythagora reliquit, nullo saepius legumento Pythagoram dicit usum quam fabis, quoniam is cibus et subduceret sensim alvum et levigaret.
(5) verba ipsa Aristoxeni (fr. 7; FHG II, 273) subscripsi: Πυθαγόρας δὲ τῶν ὀσπρίων μάλιστα τὸν κύαμον ἐδοκίμασεν· λειαντικόν τε γὰρ εἶναι καὶ ιαχωρητικόν· διὸ καὶ μάλιστα κέχρηται αὐτῶι.
(6) porculis quoque minusculis et haedis tenerioribus victitasse idem Aristoxenus refert. (7) quam rem videtur cognovisse e Xenophilo Pythagorico familiari suo et ex quibusdam aliis natu maioribus, qui ab aetate Pythagorae [haud tantum aberant] ...
(9) videtur autem de κυάμωι non esitato causam erroris fuisse, quia in Empedocli carmine qui disciplinas Pythagorae secutus est, versus hic invenitur
δειλοί, πάνδειλοι, κυάμων ἄπο χεῖρας ἔχεσθαι.
(10) opinati enim sunt plerique κυάμους legumentum dici ut a vulgo dicitur. sed qui diligentius scitiusque carmina Empedocli arbitrati sunt, κυάμους hoc in loco testiculos significare dicunt eosque more Pythagorae operte atque symbolice κυάμους appellatos, quod sint αἴτιοι τοῦ κυεῖν et geniturae humanae vim praebeant idcircoque Empedoclen versu isto non a fabulo edendo, sed a rei veneriae proluvio voluisse homines deducere.
(10) opinati enim sunt plerique κυάμους legumentum dici ut a vulgo dicitur. sed qui diligentius scitiusque carmina Empedocli arbitrati sunt, κυάμους hoc in loco testiculos significare dicunt eosque more Pythagorae operte atque symbolice κυάμους appellatos, quod sint αἴτιοι τοῦ κυεῖν et geniturae humanae vim praebeant idcircoque Empedoclen versu isto non a fabulo edendo, sed a rei veneriae proluvio voluisse homines deducere.
(11) ...
(12) ...
᾿Αριστοτέλης (fr. 194) δὲ μήτρας καὶ καρδίας καὶ ἀκαλήφης καὶ τοιούτων τινῶν ἄλλων ἀπέχεσθαί φησιν τοὺς Πυθαγορικούς, χρῆσθαι δὲ τοῖς ἄλλοις.
Stará falešná domněnka, že filosof Pýthagorás nejedl nic ze zvířat se stále houževnatě udržuje, stejně tak i báchorka, že se zdržoval bobů, řecky kyamos. (2) Na základě této domněnky básník Kallimachos napsal (fr. 128):
a boby vzdal od svých rukou, obtížné jídlo,
tak pravil Pýthagorás a já to říkám též.
tak pravil Pýthagorás a já to říkám též.
(3) Díky téže domněnce také Cicero v první knize spisu O věštění říká: “... Panuje domněnka, že pýthagorejci měli zakázáno jíst boby, neboť tato rostlina velice nadýmá, což není vhodné pro ty, kteří hledají klid duše.” Tolik Cicero.
(4) Avšak Aristoxenos, velký znalec staré literatury a hudby, posluchač filosofa Aristotela, v knize O Pýthagorovi napsal, že Pýthagorás nepoužíval žádnou zeleninu častěji než bob, neboť tato potravina usnadňuje trávení a vyprazdňování.
(5) Cituji přímo Aristoxenova slova (fr. 7): “Z luskovin si Pýthagorás nejvíce cenil bob, upravuje totiž trávení. Proto jej také co nejvíce používal.”
(6) Aristoxenos také referuje, že Pýthagorás jedl i selata jehňata. (7) Zdá se, že se tyto věci dozvěděl od svého přítele pýthagorejce Xenofila a od některých pamětníků, kteří žili v době Pýthagorova života. (8) O tom, že Pýthagorás jedl maso zvířat, píše v komedii Život Pýthagorův i básník Alexis.
(9) Zdá se, že základem domněnky o nepoužívání bobů bylo nedorozumění. V básni Empedokleově - a ten byl přívržencem Pýthagorovy nauky - se nachází tento verš (B 142):
Střež se, velice se střež, od bobů ruce vzdal!
(10) Mnozí se domnívají, že slovo kyamús zde znamená obvyklou luštěninu. Avšak ti, kteří se pozorněji zamýšlejí nad Empedokleovou básní, tvrdí, že kyamús na tomto místě znamená varlata, nazvaná takto symbolicky po Pýthagorově zvyku, neboť jsou příčinami plození (aitoi tú kynein) a dávají sílu lidskému pokolení. Empedoklés prý tedy nechtěl odvracet lidi od bobů, ale od poskvrny pohlavních výstředností.
(10) Mnozí se domnívají, že slovo kyamús zde znamená obvyklou luštěninu. Avšak ti, kteří se pozorněji zamýšlejí nad Empedokleovou básní, tvrdí, že kyamús na tomto místě znamená varlata, nazvaná takto symbolicky po Pýthagorově zvyku, neboť jsou příčinami plození (aitoi tú kynein) a dávají sílu lidskému pokolení. Empedoklés prý tedy nechtěl odvracet lidi od bobů, ale od poskvrny pohlavních výstředností.
(11) Také Plútarchos, význačná autorita pokud jde o vědění, v první ze svých knih o Homérovi říká, že i Aristotelés byl stran pýthagorejců toho mínění, že se nezdržovali masa, s výjimkou některých jeho částí.
(12) Uvádím přímo Plútarchova slova, neboť jde o nečekanou skutečnost:
“Aristotelés (fr. 194) tvrdí, že se pýthagorejci zdržovali masa z dělohy, srdce, medusy a některých dalších živočichů, zatímco ostatní používali.”