12 DK A 28
Anaximandros (zachoval Ammianus Marcellinus ve spisu Rerum gestarum libri, XVII, 7, 12)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Anaximander ait arescentem nimia aestuum siccitate aut post madores imbrium terram rimas pandere grandiores, quas penetrat supernus aer violentus et nimius, ac per eas vehementi spiritu quassatam cieri propriis sedibus. qua de causa tremores huius modi vaporatis temporibus aut nimia aquarum caelestium superfusione contingunt. ideoque Neptunum, umentis substantiae potestatem, Ennosigaeon et Sisicthona poetae veteres et theologi nuncuparunt.
Anaximandros říká, že v zemi, která působením nesmírné suchosti tepla vysychá, nebo zase po vlhku z dešťů, se otevírají dosti velké štěrbiny, do nichž seshora proniká prudký a silný vzduch. Skrze tyto štěrbiny hýbe mocné vanutí zemí, která se otřásá ve svých základech. A z této příčiny dochází k zemětřesení v dobách vypařování, nebo působením nesmírného rozlití nebeských vod. A proto staří básníci a teologové nazvali Neptuna [Poseidóna], pána vlhké podstaty Zemětřasem [Ennosigaión, Sisichthón].