Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
[Zaregistrujte se]

Presokratici.cz

databáze zlomků předsókratovských myslitelů
12 DK A 11
Anaximandros (zachoval Hippolytos Rom. ve spisu Refutatio, I, 6, 1-7 Marcovich)





[Přepnout na jednoduché zobrazení]


(1) Θαλοῦ τοίνυν ᾿Αναξίμανδρος γίνεται ἀκροατής. ᾿Αναξίμανδρος Πραξιάδου Μιλήσιος·
οὗτος ἀρχὴν ἔφη τῶν ὄντων φύσιν τινὰ τοῦ ἀπείρου, ἐξ ἧς γίνεσθαι τοὺς οὐρανοὺς καὶ τὸν ἐν αὐτοῖς κόσμους. ταύτην δ᾿ (Β 2) ἀίδιον εἶναι καὶ ἀγήρω, ἣν καὶ πάντας περιέχειν τοὺς κόσμους.
λέγει δὲ [καὶ] χρόνον ὡς ὡρισμένης τῆς γενέσεως τοῖς οὖσι καὶ τῆς φθορᾶς.
(2) οὗτος μὲν οὖν ἀρχὴν καὶ στοιχεῖον εἴρηκεν τῶν ὄντων τὸ ἄπειρον, πρῶτος τοὔνομα καλέσας τῆς ἀρχῆς. πρὸς δὲ τούτωι κίνησιν ἀίδιον εἶναι, ἐν ἧι συμβαίνειν γίνεσθαι τοὺς οὐρανούς.
(3) τὴν δὲ γῆν εἶναι μετέωρον ὑπὸ μηδενὸς κρατουμένην, μένουσαν <δὲ> διὰ τὴν ὁμοίαν πάντων ἀπόστασιν. τὸ δὲ σχῆμα αὐτῆς γυρόν, στρογγύλον, κίονι λίθωι παραπλήσιον· τῶν δὲ ἐπιπέδων ὧι μὲν ἐπιβεβήκαμεν, ὃ δὲ ἀντίθετον ὑπάρχει.
(4) τὰ δὲ ἄστρα γίνεσθαι κύκλον πυρός, ἀποκριθέντα [ἐκ] τοῦ κατὰ τὸν κόσμον πυρός, περιληφθέντα δ᾿ ὑπὸ ἀέρος. ἐκπνοὰς δ᾿ ὑπάρξαι, πόρους τινὰς αὐλώδεις, καθ᾿ οὓς φαίνεται τὰ ἄστρα· διὸ καὶ ἐπιφρασσομένων τῶν ἐκπνοῶν τὰς ἐκλείψεις γίνεσθαι.
(5) τὴν δὲ σελήνην ποτὲ μὲν πληρουμένην φαίνεσθαι, ποτὲ δὲ μειουμένην κατὰ τὴν τῶν πόρων ἐπίφραξιν ἢ ἄνοιξιν.
εἶναι δὲ τὸν κύκλον τοῦ ἡλίου ἑπτακαιεικοσαπλασίονα [τῆς γῆς] †...† τῆς σελήνης, καὶ ἀνωτάτω μὲν εἶναι τὸν ἥλιον, †...† κατωτάτω δὲ τοὺς τῶν ἀπλανῶν †...† ἀστέρων κύκλους·
(6) τὰ δὲ ζῶια γίνεσθαι [ἐξ ὑγροῦ] ἐξατμιζομένου ὑπὸ τοῦ ἡλίου.
τὸν δὲ ἄνθρωπον ἑτέρωι ζώιωι γεγονέναι, τουτέστιν ἰχθύι, παραπλήσιον κατ᾿ ἀρχάς.
(7) ἀνέμους δὲ γίνεσθαι τῶν λεπτοτάτων ἀτμῶν [ἐκ] τοῦ ἀέρος ἀποκρινομένων καὶ ὅταν ἀθροισθῶσι κινουμένων·
ὑετοὺς δὲ ἐκ [τῆς ἀτμίδος] τῆς ἐκ γῆς ὑφ᾿ ἥλιον ἀναδιδομένης·
ἀστραπὰς δέ, ὅταν ἄνεμος ἐκπίπτων διιστᾶι τὰς νεφέλας.
οὗτος ἐγένετο κατὰ ἔτος τρίτον τῆς τεσσαρακοστῆς δευτέρας ὀλυμπιάδος.
(1) Thalétovým posluchačem byl pak právě Anaximandros. Anaximandros, syn Praxiadův, Míléťan.
Za počátek jsoucích věcí prohlásil jakousi přirozenost bezmezna (fysis tú apeirú), ze které vznikají nebesa (úranoi) a kosmy [uspořádání] v nich. Tato přirozenost je prý (B 2) trvalá (aidion) a nestárnoucí a obklopuje (periechein) všechny kosmy.
Mluví také o čase jakožto o vymezeném vzniku jsoucích věcí, tak jejich zániku.
(2) Anaximandros tedy řekl, že apeiron je počátkem a prvkem jsoucích věcí, když jako první nazval počátek tímto jménem. Jemu je vlastní trvalý pohyb, během něhož dochází k tomu, že vznikají nebesa.
(3) Země se volně vznáší, aniž by byla něčím držena. Setrvává tak, neboť její vzdálenost je od všeho stejná. Její podoba je okrouhlá, oblá, (B 5) podobá se kamennému sloupu. Na jedné z jeho ploch chodíme, druhá je pak protilehlá.
(4) Nebeská tělesa jsou jako kruh ohně, odloučily se z ohně, který byl v kosmu, a obklopil je vzduch. Jsou však průduchy, jakožto jakési póry na způsob píšťaly, kterými se nebeská tělesa ukazují. Proto také uzavřením těchto průduchů dochází k zatměním.
(5) Měsíc se podle uzavření nebo otevření oněch průchodů ukazuje jednou jako přibývající, jindy ubývající.
Kruh Slunce je 27 krát větší než kruh [Země], †...† Měsíce. Slunce je nejvýše, nejníže jsou kruhy stálic †...†.
(6) Živé bytosti vznikají [z vlhka] vypařovaného působením Slunce.
Člověk pak vznikl původně podobný jinému živočichovi, totiž rybě.
(7) Vítr vzniká, když se ze vzduchu vyloučí nejjemnější páry, a jakmile se shromáždí, dají se do pohybu.
Deště vznikají [z páry], kterou země vydává působením Slunce.
Blesky, když vítr vyletí z mraků a rozdělí je.
Anaximandros se narodil ve třetím roce 42. olympiády (-610).




Viz Fr. 25 Mansfeld (Turba philosophorum 110,15 f . Ruska).