83 DK A 5
Lykofrón (zachoval Aristotelés ve spisu Rhetorica, III, 3; 1405b 34)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
τὰ δὲ ψυχρὰ ἐν τέτταρσι γίγνεται κατὰ τὴν λέξιν, ἔν τε τοῖς διπλοῖς ὀνόμασιν, οἷον Λυκόφρων τὸν πολυπρόσωπον οὐρανὸν τῆς μεγαλοκορύφου γῆς καὶ ἀκτὴν δὲ στενόπορον ... μία μὲν οὖν αὕτη αἰτία, μία δὲ τὸ χρῆσθαι γλώτταις, οἷον Λυκόφρων Ξέρξην πέλωρον ἄνδρα καὶ Σκίρων σίνις ἀνήρ.
Studený sloh vzniká ze čtyř věcí. Předně z dvojitých slov, jako když například Lykofrón mluví o mnohotvářném nebi, o velikovrché zemi a o úzkocestném břehu ... To je tedy jedna studenost. Druhá je v užívání neobvyklých slov, jako když například Lykofrón nazývá Xerxa „mužem ohromným“ a říká „Skirón škodný muž“.
př. Antonín Kříž