82 DK B 17
Gorgiás (zachoval Aristotelés ve spisu Rhetorica, III, 17; 1418a 33)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἐν δὲ τοῖς ἐπιδεικτικοῖς δεῖ τὸν λόγον ἐπεισοδιοῦν ἐπαίνοις, οἷον ᾿Ισοκράτης ποιεῖ· ἀεὶ γάρ τινα εἰσάγει. καὶ ὃ ἔλεγεν Γοργίας, ὅτι οὐχ ὑπολείπει αὐτὸν ὁ λόγος, ταὐτό ἐστιν· εἰ γὰρ ᾿Αχιλλέα λέγων Πηλέα ἐπαινεῖ, εἶτα Αἰακόν, εἶτα τὸν θεόν, ὁμοίως δὲ καὶ ἀνδρίαν, ἣ τὰ καὶ τὰ ποιεῖ ἢ τοιόνδε ἐστίν.
Ve slavnostních řečech ať si řečník vypomáhá tím, že látku šíře rozvádí pochvalnými vložkami, jako to činí rovněž Ísokratés, který v takových případech vždy uvede nějakého hrdinu. To mínil také Gorgiás, když říkal, že mu v řeči látka nikdy nedojde. Má-li totiž řeč na Achillea, chválí Pélea, pak Aiaka, nato boha a stejně statečnost, nebo přičiňuje to a ono; a to je takové rozšiřování látky.
př. A. Kříž