80 DK B 9
Prótagorás (zachoval Pseudo-Plútarchos ve spisu Cons. ad Apoll., 33; 118e)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Περικλέα δὲ τὸν ᾿Ολύμπιον προσαγορευθέντα διὰ τὴν περὶ τὸν λόγον καὶ τὴν σύνεσιν ὑπερβεβλημένην δύναμιν, πυθόμενον ἀμφοτέρους αὐτοῦ τοὺς υἱοὺς μετηλλαχέναι τὸν βίον Πάραλόν τε καὶ Ξάνθιππον ὥς φησι Πρωταγόρας εἰπὼν οὕτως·
᾿τῶν γὰρ υἱέων νεηνιῶν ὄντων καὶ καλῶν, ἐν ὀκτὼ δὲ ταῖς πάσηισιν ἡμέρηισιν ἀποθανόντων, νηπενθέως ἀνέτλη· εὐδίης γὰρ εἴχετο, ἐξ ἧς πολλὸν ὤνητο κατὰ πᾶσαν ἡμέρην εἰς εὐποτμίην καὶ ἀνωδυνίην καὶ τὴν ἐν τοῖς πολλοῖσι δόξαν· πᾶς γάρ τίς μιν ὁρῶν τὰ ἑαυτοῦ πένθεα ἐρρωμένως φέροντα, μεγαλόφρονά τε καὶ ἀνδρεῖον ἐδόκει εἶναι καὶ ἑαυτοῦ κρείσσω, κάρτα εἰδὼς τὴν ἑαυτοῦ ἐν τοιοῖσδε πράγμασιν ἀμηχανίην.᾿
τοῦτον γὰρ εὐθὺς μετὰ τὴν προσαγγελίαν ἀμφοτέρων τῶν υἱέων οὐδὲν ἧττον ἐστεφανωμένον κατὰ τὸ πάτριον ἔθος καὶ λευχειμονοῦντα δημηγορεῖν ᾿βουλάς τ᾿ ἐξάρχοντ᾿ ἀγαθὰς᾿ (Hom. B 273) πρός τε τὸν πόλεμον ἐπιπαρορμῶντα τοὺς Αθηναίους.
(...) Prótagorás řekl toto:
„Když [Perikleovi] dva synové, byli mladí a krásní, zahynuli během osmi dnů, snesl to bez žalu, neboť si uchovával klid, z něhož měl po všechny dny velký prospěch, totiž spokojenost, vyvázanost z bolestí a slávu u mnohých lidí. Každý, kdo ho viděl, jak pevně snáší vlastní žal, jej totiž pokládal za velkomyslného a mužného, ovládajícího sobe sama. Každý přece zná svou vlastní bezmocnost v takovýchto věcech.“
(...)