80 DK B 1 /2
Prótagorás (zachoval Platón ve spisu Theaetetus, 151e-152a)Součástí tohoto zlomku jsou také: 80 DK B 1 /1 , 80 DK B 1 /3
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Κινδυνεύεις μέντοι λόγον οὐ φαῦλον εἰρηκέναι περὶ ἐπιστήμης, ἀλλ᾿ ὃν ἔλεγε καὶ Πρωταγόρας. τρόπον δέ τινα ἄλλον εἴρηκε τὰ αὐτὰ ταῦτα. φησὶ γάρ που πάντων χρημάτων μέτρον ἄνθρωπον εἶναι, τῶν μὲν ὄντων ὡς ἔστι, τῶν δὲ μὴ ὄντων ὡς οὐκ ἔστιν. ἀνέγνωκας γάρ που;
᾿Ανέγνωκα καὶ πολλάκις.
Οὐκοῦν οὕτως πως λέγει, ὡς οἷα μὲν ἕκαστα ἐμοὶ φαίνεται, τοιαῦτα μὲν ἔστιν ἐμοί, οἷα δὲ σοί, τοιαῦτα δὲ αὖ σοί· ἄνθρωπος δὲ σύ τε κἀγώ;
᾿Ανέγνωκα καὶ πολλάκις.
Οὐκοῦν οὕτως πως λέγει, ὡς οἷα μὲν ἕκαστα ἐμοὶ φαίνεται, τοιαῦτα μὲν ἔστιν ἐμοί, οἷα δὲ σοί, τοιαῦτα δὲ αὖ σοί· ἄνθρωπος δὲ σύ τε κἀγώ;
... ἆρ᾿ οὐκ ἐνίοτε πνέοντος ἀνέμου τοῦ αὐτοῦ ὁ μὲν ἡμῶν ῥιγῶι, ὁ δ᾿ οὔ; καὶ ὁ μὲν ἠρέμα, ὁ δὲ σφόδρα;
Καὶ μάλα.
Πότερον οὖν τότε αὐτὸ ἐφ᾿ ἑαυτοῦ τὸ πνεῦμα ψυχρὸν ἢ οὐ ψυχρὸν φήσομεν, ἢ πεισόμεθα τῶι Πρωταγόραι ὅτι τῶι μὲν ῥιγῶντι ψυχρόν, τῶι δὲ μὴ οὔ;
῎Εοικεν.
Οὐκοῦν καὶ φαίνεται οὕτως ἑκατέρωι;
Ναί.
Τὸ δέ γε φαίνεται αἰσθάνεται ἔστιν;
῎Εστιν γάρ.
Φαντασία ἄρα καὶ αἴσθησις ταὐτὸν ἔν τε θερμοῖς καὶ πᾶσι τοῖς τοιούτοις. οἷά γ᾿ ἄρ᾿ αἰσθάνεται ἕκαστος, τοιαῦτα ἑκάστωι καὶ κινδυνεύει εἶναι.
Καὶ μάλα.
Πότερον οὖν τότε αὐτὸ ἐφ᾿ ἑαυτοῦ τὸ πνεῦμα ψυχρὸν ἢ οὐ ψυχρὸν φήσομεν, ἢ πεισόμεθα τῶι Πρωταγόραι ὅτι τῶι μὲν ῥιγῶντι ψυχρόν, τῶι δὲ μὴ οὔ;
῎Εοικεν.
Οὐκοῦν καὶ φαίνεται οὕτως ἑκατέρωι;
Ναί.
Τὸ δέ γε φαίνεται αἰσθάνεται ἔστιν;
῎Εστιν γάρ.
Φαντασία ἄρα καὶ αἴσθησις ταὐτὸν ἔν τε θερμοῖς καὶ πᾶσι τοῖς τοιούτοις. οἷά γ᾿ ἄρ᾿ αἰσθάνεται ἕκαστος, τοιαῦτα ἑκάστωι καὶ κινδυνεύει εἶναι.
Zdá se, že jsi podal definici vědění, která není nevzdělaná, nýbrž taková, jakou vyslovil i Prótagorás. Ten řekl totiž, avšak nějakým jiným způsobem. Tvrdí totiž, že mírou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou. Četl jsi to?
Četl, a mnohokrát.
Neříká to tedy tak, že jakou se každá z věcí jeví mně, taková je pro mě, a jakou se jeví tobě, taková že je pro tebe? Člověk jsi přece ty i já.
Četl, a mnohokrát.
Neříká to tedy tak, že jakou se každá z věcí jeví mně, taková je pro mě, a jakou se jeví tobě, taková že je pro tebe? Člověk jsi přece ty i já.
(...) někdy, když fouká tentýž vítr, jeden z nás mrzne a druhý ne? Jeden jen trochu a druhý hodně?
Ano, ovšem.
Nazveme tehdy vítr sám o sobě studeným nebo nestudeným? Nebo řekneme s Prótagorou, že pro mrznoucího je studený, pro druhého však ne?
Zdá se.
Což se takto nejeví jednomu i druhému?
Ano.
Slovo „jeví se“ však znamená vnímání?
Vždyť ano.
Tedy zakoušení jevů a vnímání je totéž, jak pokud jde o teplo, tak i o vše ostatní. Vždyť jak je každý vnímá, takové patrně pro každého také jsou.
Ano, ovšem.
Nazveme tehdy vítr sám o sobě studeným nebo nestudeným? Nebo řekneme s Prótagorou, že pro mrznoucího je studený, pro druhého však ne?
Zdá se.
Což se takto nejeví jednomu i druhému?
Ano.
Slovo „jeví se“ však znamená vnímání?
Vždyť ano.
Tedy zakoušení jevů a vnímání je totéž, jak pokud jde o teplo, tak i o vše ostatní. Vždyť jak je každý vnímá, takové patrně pro každého také jsou.