72 DK A 4 /1
Anaxarchos (zachoval Plútarchos ve spisu Alex., 28)Součástí tohoto zlomku jsou také: 72 DK A 4 /2 , 72 DK A 4 /3
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἐπεὶ δὲ μεγάλης ποτὲ βροντῆς γενομένης καὶ πάντων ἐκπλαγέντων ᾿Ανάξαρχος ὁ σοφιστὴς παρὼν ἔφη πρὸς αὐτόν· ᾿μή τι σὺ τοιοῦτον ὁ τοῦ Διός;᾿, γελάσας ἐκεῖνος· ᾿οὐ βούλομαι γάρ, εἶπε, φοβερὸς εἶναι τοῖς φίλοις ὥσπερ σύ με κελεύεις ὁ καταφαυλίζων μου τὸ δεῖπνον, ὅτι ταῖς τραπέζαις ἰχθύας ὁρᾶις ἐπικειμένους, οὐ σατραπῶν κεφαλάς᾿. τῶι γὰρ ὄντι λέγεται τὸν ᾿Ανάξαρχον ἰχθυδίων ῾Ηφαιστίωνι πεμφθέντων ὑπὸ τοῦ βασιλέως τὸν προειρημένον ἐπιφθέγξασθαι λόγον, οἷον ἐξευτελίζοντα καὶ κατειρωνευόμενον τοὺς τὰ περίβλεπτα μεγάλοις πόνοις καὶ κινδύνοις διώκοντας, ὡς οὐδὲν ἢ μικρὸν ἐν ἡδοναῖς καὶ ἀπολαύσεσι πλέον ἔχοντας τῶν ἄλλων.
A když jednou silně zahřmělo a všichni se poděsili, přítomný sofista Anaxarchos k němu [Alexandrovi] pravil: „Způsobil jsi to snad ty, synu Diův?“ Alexandr se zasmál a odpověděl: „Ne, neboť nechci být k svým přátelům tak hrozný, jak mě vybízíš ty, jenž podceňuješ mou večeři, protože vidíš na stole předloženy ryby, a nikoli hlavy perských satrapů.“ Vskutku prý udělal Anaxarchos takovou poznámku, když Héfastión poslal králi malé rybičky. Anaxarchos tím chtěl ponížit a zesměšnit ty, kteří se s velkými námahy a nebezpečenstvími pachtí za vysokými věcmi, že v radostech a požitcích nemají o nic anebo jen o málo více než ostatní lidé.
př. F. Stiebitz