1 DK B 5a
Orfika (zachoval Platón ve spisu Leges, II; 669d)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ποιηταὶ δ' ἀνθρώπινοι σφόδρα τὰ τοιαῦτα ἐμπλέκοντες καὶ συγκυκῶντες ἀλόγως γέλωτ' ἂν παρασκευάζοιεν τῶν ἀνθρώπων ὅσους φησὶν ᾿Ορφεὺς λαχεῖν ὥραν τῆς τέρψιος.
Když však lidští skladatelé takové věci [hlasy lidí a zvířat, mužů a žen, svobodných a otroků] mohutně proplétají a nesmyslně míchají dohromady, zavdávají příčinu k výsměchu od těch lidí, o kterých Orfeus říká, že dosáhli vrcholu vkusu.