68 DK B 159 /1
Démokritos (zachoval Plútarchos ve spisu fragm. de libid. et aegr., 2)Součástí tohoto zlomku jsou také: 68 DK B 159 /2
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἔοικε παλαιά τις αὕτη τῶι σώματι διαδικασία πρὸς τὴν ψυχὴν περὶ τῶν παθῶν εἶναι. καὶ Δημόκριτος μὲν ἐπὶ τὴν ψυχὴν ἀναφέρων [τὴν αἰτίαν τῆς] κακοδαιμον[ίας] φησίν·
„εἰ τοῦ σώματος αὐτῆι δίκην λαχόντος, παρὰ πάντα τὸν βίον ὧν ὠδύνηται [καὶ] κακῶς πέπονθεν, αὐτὸς γένοιτο τοῦ ἐγκλήματος δι[καστής], ἡδέως ἂν καταψηφίσασθαι τῆς ψυχῆς, ἐφ᾿ οἷς τὰ μὲν ἀπώλεσε τοῦ σώματος ταῖς ἀμελείαις καὶ ἐξέλυσε ταῖς μέθαις, τὰ δὲ κατέφθειρε καὶ διέσπασε ταῖς φιληδονίαις, ὥσπερ ὀργάνου τινὸς ἢ σκεύους κακῶς ἔχοντος τὸν χρώμενον ἀφειδῶς αἰτιασάμενος“.
(...) Demokritos praví:
„Kdyby mohlo tělo obžalovat duši pro to, co bolesti a zlého od ní trpí v celém životě, a kdyby se on stal soudcem žaloby, rád by odsoudil duši za to, že zčásti zahubila tělo nedbalostí a oslabila je opilosti, zčásti je zničila a rozervala rozkošemi, tak jako by byl nějaký nástroj nebo nářadí ve špatném stavu a on by obvinil toho, kdo ho nešetrně užívá.“
př. K. Svoboda, viz "Hádala se duše s tělem..."