67 DK A 7 /3
Leukippos (zachoval Aristotelés ve spisu De generatione et corruptione, 325b 24)Součástí tohoto zlomku jsou také: 67 DK A 7 /1 , 67 DK A 7 /2 , 67 DK A 7 /4 , 67 DK A 7 /5
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ὥσπερ ἐν τῶι Τιμαίωι γέγραφε Πλάτων· τοσοῦτον γὰρ διαφέρει τοῦ μὴ τὸν αὐτὸν τρόπον Λευκίππωι λέγειν, ὅτι ὁ μὲν στερεά, ὁ δὲ ἐπίπεδα λέγει τὰ ἀδιαίρετα, καὶ ὁ μὲν ἀπείροις ὡρίσθαι σχήμασι τῶν ἀδιαιρέτων στερεῶν ἕκαστον, ὁ δὲ ὡρισμένοις, ἐπεὶ ἀδιαίρετά γε ἀμφότεροι λέγουσι καὶ ὡρισμένα σχήμασιν. ἐκ δὴ τούτων αἱ γενέσεις καὶ αἱ διακρίσεις Λευκίππωι μὲν δύο τρόποι ἂν εἶεν διά τε τοῦ κενοῦ καὶ διὰ τῆς ἁφῆς (ταύτηι γὰρ διαιρετὸν ἕκαστον), Πλάτωνι δὲ κατὰ τὴν ἁφὴν μόνον· κενὸν γὰρ οὐκ εἶναί φησι.
Jak to napsal Platón v Tímaiovi. Platón se ovšem od Leukippa liší tím, že to neříká stejným způsobem. Pro Leukippa jsou nedělitelná [tělíska] pevná, Platón však říká, že jsou plochá. Pro Leukippa je každé z nedělitelných pevných tělísek určeno některou z nesčíslných podob, zatímco u Platóna je počet podob omezený. Oba však říkají, že jsou nerozdělitelná a určená podobami. Z těchto [tělísek] prý nastává vznikání i rozlučování [věcí]. Podle Leukippa se tak děje dvojím způsobem: díky prázdnu a díky dotyku (hafé), takto lze totiž rozdělit každou věc; podle Platóna pouze dotykem, neboť říká, že prázdno není.