67 DK A 7 /1
Leukippos (zachoval Aristotelés ve spisu De generatione et corruptione, I, 8; 324b 35)Součástí tohoto zlomku jsou také: 67 DK A 7 /2 , 67 DK A 7 /3 , 67 DK A 7 /4 , 67 DK A 7 /5
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ὁδῶι δὲ μάλιστα καὶ περὶ (325a 1) πάντων ἑνὶ λόγωι διωρίκασι Λεύκιππος καὶ Δημόκριτος, ἀρχὴν ποιησάμενοι κατὰ φύσιν ἥπερ ἐστίν. ἐνίοις γὰρ τῶν ἀρχαίων ἔδοξε τὸ ὂν ἐξ ἀνάγκης ἓν εἶναι καὶ ἀκίνητον· τὸ μὲν γὰρ κενὸν οὐκ ὄν, κινηθῆναι δ᾿ οὐκ ἂν δύνασθαι μὴ ὄντος κενοῦ κεχωρισμένου, οὐδ᾿ αὖ πολλὰ εἶναι μὴ ὄντος τοῦ διείργοντος ...
Metodicky nejlépe a jednotně o všem pojednali Leukippos a Démokritos, když prohlásili, že princip je podle přirozenosti. Někteří ze starších myslitelů se totiž domnívali, že jsoucno je nutně jedno a nepohyblivé; že prázdno není, a že tedy není možný ani pohyb; že když není oddělené prázdno, že není ani mnohost, neboť není nic, co by rozdělovalo.