64 DK B 3
Diogenés z Apollónie (zachoval Simplikios ve spisu In Physica, 152, 12-18)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
„οὐ γὰρ ἄν᾿, φησίν, ᾿οἷόν τε ἦν οὕτω δεδάσθαι ἄνευ νοήσιος, ὥστε πάντων μέτρα ἔχειν, χειμῶνός τε καὶ θέρους καὶ νυκτὸς καὶ ἡμέρας καὶ ὑετῶν καὶ ἀνέμων καὶ εὐδιῶν· καὶ τὰ ἄλλα, εἴ τις βούλεται ἐννοεῖσθαι, εὑρίσκοι ἂν οὕτω διακείμενα ὡς ἀνυστὸν κάλλιστα.“
ἐπάγει, ὅτι καὶ ἄνθρωποι καὶ τὰ ἄλλα ζῶια ἐκ τῆς ἀρχῆς ταύτης, ἥτις ἐστὶν ὁ ἀήρ, καὶ ἦι καὶ ψυχὴν ἔχει καὶ νόησιν, λέγων οὕτως (B 4)·
Říká: „Nebylo by možné, aby to bylo takto rozděleno bez účasti mysli, že by mělo všeho náležitou míru: jak zimy a léta, tak nocí a dnů, dešťů a větrů i časů pohody. A kdo by chtěl uvažovat i o [všem] ostatním, shledal by, že je to rozvrženo pokud možno nejkrásněji.”
Připojuje, že jak lidé, tak i ostatní živočichové vznikli z téhož počátku, kterým je vzduch. A že vzduch má duši i rozum, říká takto: (B 4).