Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
[Zaregistrujte se]

Presokratici.cz

databáze zlomků předsókratovských myslitelů
60 DK A 4
Archeláos (zachoval Hippolytos Rom. ve spisu Refutatio, I, 9 (W. 15))





[Přepnout na jednoduché zobrazení]


(1) ᾿Αρχέλαος τὸ μὲν γένος ᾿Αθηναῖος, υἱὸς δὲ ᾿Απολλοδώρου. οὗτος ἔφη τὴν μίξιν τῆς ὕλης ὁμοίως ᾿Αναξαγόραι τάς τε ἀρχὰς ὡσαύτως. οὗτος δὲ τῶι νῶι ἐνυπάρχειν τι εὐθέως [τῶι] μῖγμα[τι].
(2) εἶναι [δ᾿] ἀρχὴν τῆς κινήσεως [τὸ] ἀποκρίνεσθαι ἀπ᾿ ἀλλήλων τὸ θερμὸν καὶ τὸ ψυχρόν, καὶ τὸ μὲν θερμὸν κινεῖσθαι, τὸ δὲ ψυχρὸν ἠρεμεῖν (cfr. B 1a)·
τηκόμενον δὲ τὸ ὕδωρ εἰς μέσον ῥεῖν, ἐν ὧι [καὶ] κατακαιόμενον ἀέρα γίνεσθαι καὶ γῆν, ὧν τὸ μὲν ἄνω φέρεσθαι, τὸ δὲ ὑφίστασθαι κάτω.
(3) τὴν μὲν οὖν γῆν ἠρεμεῖν καὶ [ψυχρὰν] γενέσθαι διὰ ταῦτα, κεῖσθαι δ᾿ ἐν μέσωι οὐδὲν μέρος οὖσαν, ὡς εἰπεῖν, τοῦ παντός. [τὸν δ᾿ ἀέρα] [†] ἐκδεδομένον ἐκ τῆς πυρώσεως, ἀφ᾿ οὗ πρῶτον ἀποκαιομένου τὴν τῶν ἀστέρων εἶναι φύσιν, ὧν μέγιστον μὲν ἥλιον, δεύτερον δὲ σελήνην, τῶν δὲ ἄλλων τὰ μὲν ἐλάττω τὰ δὲ μείζω.
(4) ἐπικλιθῆναι δὲ τὸν οὐρανόν φησι καὶ οὕτως τὸν ἥλιον ἐπὶ τῆς γῆς ποιῆσαι φῶς καὶ τόν τε ἀέρα ποιῆσαι διαφανῆ καὶ τὴν γῆν ξηράν. λίμνην γὰρ εἶναι τὸ πρῶτον, ἅτε κύκλωι μὲν οὖσαν ὑψηλήν, μέσον δὲ κοίλην. σημεῖον δὲ φέρει τῆς κοιλότητος, ὅτι ὁ ἥλιος οὐχ ἅμα ἀνατέλλει τε καὶ δύεται πᾶσιν, ὅπερ ἔδει συμβαίνειν, εἴπερ ἦν ὁμαλή.
(5) περὶ δὲ ζώιων φησίν, ὅτι θερμαινομένης τῆς γῆς τὸ πρῶτον ἐν τῶι κάτω μέρει, ὅπου τὸ θερμὸν καὶ τὸ ψυχρὸν ἐμίσγετο, ἀνεφαίνετο τά τε ἄλλα ζῶια πολλὰ καὶ [οἱ] ἄνθρωποι, ἅπαντα τὴν αὐτὴν δίαιταν ἔχοντα ἐκ τῆς ἰλύος τρεφόμενα – ἦν δὲ ὀλιγοχρόνια –· ὕστερον δὲ αὐτοῖς ἡ ἐξ ἀλλήλων γένεσις συνέστη.
(6) καὶ διεκρίθησαν ἄνθρωποι ἀπὸ τῶν ἄλλων [ζώιων] καὶ ἡγεμόνας καὶ νόμους καὶ τέχνας καὶ πόλεις καὶ τὰ ἄλλα συνέστησαν. νοῦν δὲ λέγει πᾶσιν ἐμφύεσθαι ζώιοις ὁμοίως. χρῆσθαι γὰρ ἕκαστον [τῶι νῶι, ὥσπερ] καὶ, τῶι σώματι [ὅσω], τὸ μὲν βραδυτέρως, τὸ δὲ ταχυτέρως.
(1) Archeláos, rodem Athéňan, syn Apollodóra. Tvrdil, že existuje látková směs, podobně jako Anaxagorás, i stejné principy, a že něco z mysli je obsaženo přímo v té směsi.
(2) Počátkem pohybu je, že se od sebe navzájem oddělují chlad a teplo; teplo pohybuje, chlad setrvává v klidu. (viz B 1a)
Když se voda rozpustí, teče doprostřed, kde se zahřívá a vzniká z ní vzduch a země, přičemž vzduch se pohybuje vzhůru, zatímco země se usazuje dole.
(3) Země je tedy v klidu a takto [se ochlazuje], leží ve středu a je tak říkajíc nicotnou částí veškerenstva. [Vzduch], † vydáván hořením. Z části, která se rozžhaví jako první, pochází přirozenost nebeských těles, z nichž největší je Slunce, druhý je Měsíc, ostatní pak jsou některá menší, jiná větší.
(4) Tvrdí, že nebe se naklonilo, takže Slunce způsobilo na Zemi světlo, učinilo vzduch průhledným a Zemi suchou. Původně totiž byla jezerem, protože byla na obvodu vyvýšená a uprostřed prohloubená. Jako doklad této prohloubenosti uvádí, že Slunce nevychází a nezapadá pro všechny současně, což by se nutně nastávalo, kdyby Země byla rovná.
(5) O živých bytostech říká, že když se Země ohřála, nejprve v dolní části, kde se smísilo teplé a chladné, ukázali se jak ostatní živočichové, tak lidé. Všichni měli týž způsob života, vyrůstali ze slizu [z bahna?]. Byli krátkověcí, později se však začali rodit ze sebe navzájem.
(6) Lidé se odlišili od ostatních <živočichů> a ustanovili si vládce, zákony, řemesla, obce a další věci. Tvrdí totiž, že mysl je vrozena všem živočichům stejně. Neboť každý [živočich] užívá <mysl, stejně jako> tělo, jedno pomaleji, druhé rychleji.