59 DK B 7
Anaxagorás (zachoval Simplikios ve spisu In Physica, 608, 24-29)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
μήποτε δὲ τὸ ἄπειρον ὡς ἡμῖν ἀπερίληπτον καὶ ἄγνωστον λέγει· τοῦτο γὰρ ἐνδείκνυται διὰ τοῦ
(608, 26)
„ὥστε τῶν ἀποκρινομένων μὴ εἰδέναι τὸ πλῆθος μήτε λόγῳ μήτε ἔργῳ.“
ἐπεὶ ὅτι τῷ εἴδει επερασμένα ὤιετο, δηλοῖ λέγων πάντα γιγνώσκειν τὸν νοῦν· καίτοι, εἰ ἄπειρα ὄντως ἦν, παντελῶς ἦν ἄγνωστα· ἡ γὰρ γνῶσις ὁρίζει καὶ περατοῖ τὸ γνωσθέν.
Tím, co je bezmezné, snad myslí to, co je pro nás neuchopitelné. To naznačuje [jeho] tvrzení:
(608, 26)
„Takže nedokážeme poznat množství vydělených [věcí]; ani v řeči, ani ve skutečnosti.“
Neboť dává najevo, že má na mysli [věci] vymezené co do druhu, když říká, že všechny poznává mysl. Vskutku, pokud by [věci] byly doopravdy nevymezené, byly by zcela nepoznatelné. Neboť poznání určuje a vymezuje to, co poznává.
"druh" = eidos = druh, podoba, forma