Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
[Zaregistrujte se]

Presokratici.cz

databáze zlomků předsókratovských myslitelů
59 DK B 4 /1
Anaxagorás (zachoval Simplikios ve spisu In Physica, 34,18-35,13)

Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK B 4 /1cfr , 59 DK B 4 /2 , 59 DK B 4 /3



[Přepnout na jednoduché zobrazení]


(34,18)
᾿Αναξαγόρας δὲ ὁ Κλαζομένιος ἔοικε τῶν εἰδῶν πάντων τριττὴν θεάσασθαι τὴν διαφοράν,
τὴν μὲν κατὰ τὴν νοητὴν ἕνωσιν συνῃρημένην, ὅταν λέγῃ „ὁμοῦ πάντα χρήματα ἦν ἄπειρα καὶ πλῆθος καὶ σμικρότητα.“ (B 1.1) καὶ ... (B 4b)
(34,27)
τὴν δέ τινα ἐθεάσατο κατὰ τὴν νοερὰν διάκρισιν διακεκριμένην,
πρὸς ἣν ἡ ἐνταῦθα ἀφωμοίωται.
λέγει γὰρ μετ᾿ ὀλίγα τῆς ἀρχῆς τοῦ πρώτου Περὶ φύσεως ᾿Αναξαγόρας οὕτως·
(34,29)
„τούτων δὲ οὕτως ἐχόντων χρὴ δοκεῖν ἐνεῖναι πολλά τε καὶ παντοῖα ἐν πᾶσι τοῖς συγκρινομένοις καὶ σπέρματα πάντων χρημάτων καὶ ἰδέας παντοίας ἔχοντα καὶ χροιὰς καὶ ἡδονάς. καὶ ἀνθρώπους γε συμπαγῆναι καὶ τὰ ἄλλα ζῷα ὅσα ψυχὴν ἔχει. [... ?] καὶ τοῖς γε ἀνθρώποισιν εἶναι καὶ πόλεις συνημμένας [DK: συνωικημένας] καὶ ἔργα κατεσκευασμένα, ὥσπερ παρ᾿ ἡμῖν, καὶ ἠέλιόν τε αὐτοῖσιν εἶναι καὶ σελήνην καὶ τὰ ἄλλα, ὥσπερ παρ᾿ ἡμῖν, καὶ τὴν γῆν αὐτοῖσι φύειν πολλά τε καὶ παντοῖα, ὧν ἐκεῖνοι τὰ ὀνήιστα συνενεγκάμενοι εἰς τὴν οἴκησιν χρῶνται. ταῦτα μὲν οὖν μοι λέλεκται περὶ τῆς ἀποκρίσιος, ὅτι οὐκ ἂν παρ᾿ ἡμῖν μόνον ἀποκριθείη, ἀλλὰ καὶ ἄλλῃ.“
καὶ δόξει μὲν ἴσως τισὶν οὐ πρὸς νοερὰν διάκρισιν τὴν ἐν τῇ γενέσει παραβάλλειν, ἀλλὰ πρὸς τόπους ἄλλους τῆς γῆς τὴν παρ᾿ ἡμῖν συγκρίνειν οἴκησιν. οὐκ ἂν δὲ εἶπε περὶ τό πων ἄλλων καὶ „ἥλιον αὐτοῖσιν εἶναι καὶ σελήνην καὶ τὰ ἄλλα ὥσπερ παρ' ἡμῖν“ καὶ „σπέρματα δὲ πάντων χρημάτων“ καὶ „ἰδέας“ ἐκάλεσε τὰ ἐκεῖ.
(34,18)
Jak se zdá, Anaxagorás z Klazomen nahlédl trojí rozdíl mezi všemi idejemi:
První se týká toho, jak jsou sebrány v inteligibilní [poznatelné] jednotě, když říká „všechny věci byly pohromadě, bezmezné co do množství i malosti“ (B 1.1) a ... (B 4b).
(34,27)
Druhý se týká toho, jak se [ideje] rozlišují podle intelektivního rozdílu [podle toho, jak je poznáváme].
K tomuto [intelektivnímu rozlišení] se připodobňuje [třetí rozlišení], které je tady [v našem smyslovém prostředí].
Kousek za začátkem první knihy O přírodě totiž Anaxagorás říká:
(34,29)
„Když je tomu tak, je třeba se domnívat, že ve všem, co se slučuje, je mnoho rozmanitých [věcí]: semena všech věcí, mající rozmanité podoby, barvy a chutě. [Z nich] se konstituovali i lidé a ostatní živé bytosti, které mají duši. [... ?] [Je třeba se domnívat, že] lidé staví [konjektura; DK: obývají] města a konají díla jako u nás a mají Slunce, Měsíc i ostatní, jako je tomu u nás; a země jim rodí mnohé a rozmanité [plody]. Ty nejprospěšnější z nich shromažďují doma a užívají je. Toto jsem řekl o vydělování, neboť k vydělení nemusí dojít pouze u nás, ale i jinde.“
Některým by se asi mohlo zdát, že nepřirovnává rozlišování při vzniku [kosmu] k intelektivnímu rozlišování, ale že srovnává naše pobývání s jinými místy na zemi. O jiných místech na zemi by však neřekl: „Mají také Slunce, Měsíc a ostatní, jako je tomu u nás.“ A věci, které jsou tam [v inteligibilní oblasti, v oblasti idejí] nazval „semena všech věcí“ a „podoby“ [ideje].




= B 4a Sider, Curd. Edice DK má text jen v rozsahu 34,27-35,13. Viz B 4b Sider, Curd = B 4 /3 DK. U Simplikia hned následuje B 9.