59 DK A 100 /1
Anaxagorás (zachoval Aristotelés ve spisu De anima, I, 2; 404b 1)Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK A 100 /2 , 59 DK A 100 /3 , 59 DK A 100 /4
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
᾿Αναξαγόρας δ᾿ ἧττον διασαφεῖ περὶ αὐτῶν· πολλαχοῦ μὲν γὰρ τὸ αἴτιον τοῦ καλῶς καὶ ὀρθῶς τὸν νοῦν λέγει, ἑτέρωθι δὲ τοῦτον εἶναι τὴν ψυχήν· ἐν ἅπασι γὰρ ὑπάρχειν αὐτὸν τοῖς ζώιοις καὶ μεγάλοις καὶ μικροῖς καὶ τιμίοις καὶ ἀτιμοτέροις. οὐ φαίνεται δ᾿ ὅ γε κατὰ φρόνησιν λεγόμενος νοῦς πᾶσιν ὁμοίως ὑπάρχειν τοῖς ζώιοις, ἀλλ᾿ οὐδὲ τοῖς ἀνθρώποις πᾶσιν.
Anaxagorás se o tom však vyjadřuje méně jasně. Mnohde sice říká, že původcem krásy a správnosti je mysl, jinde však, že jím je duše. Ta totiž náleží všem živým bytostem, velkým i malým, cenným i bezcenným. Nezdá se však, že by všem živým bytostem náležela podobně i mysl ve významu rozumnosti, dokonce ani ne všem lidem.