59 DK A 61 /1
Anaxagorás (zachoval Aristotelés ve spisu Metaphysica, XII, 2; 1069b 19)Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK A 61 /2 , 59 DK A 61 /3 , 59 DK A 61 /4
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἐξ ὄντος γίγνεται πάντα, δυνάμει μέντοι ὄντος, ἐκ μὴ ὄντος δὲ ἐνεργείαι. καὶ τοῦτ᾿ ἔστι τὸ ᾿Αναξαγόρου ἕν (βέλτιον γὰρ ἢ ὁμοῦ πάντα) καὶ ᾿Εμπεδοκλέους τὸ μεῖγμα καὶ ᾿Αναξιμάνδρου.
Všechno vzniká ze jsoucího, totiž z toho, co je v možnosti, a z toho, co je ve skutečnosti. A toto [to v možnosti] je ono Anaxagorovo jedno, neboť to je lepší výraz než jeho „všechno pohromadě“ i než Empedokleova a Anaximandrova směs, a jak říká Démokritos.
Cfr. Anaximandros A 16 /3. U Aristotela následuje Démokritos A 57.