59 DK A 46 /2
Anaxagorás (zachoval Áetios ve spisu Placita philosophorum, I, 3, 5)Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK A 46 /1
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
᾿Αναξαγόρας ῾Ηγησιβούλου ὁ Κλαζομένιος ἀρχὰς τῶν ὄντων τὰς ὁμοιομερείας ἀπεφήνατο. ἐδόκει γὰρ αὐτῷ ἀπορώτατον εἶναι, πῶς ἐκ τοῦ μὴ ὄντος δύναταί τι γίνεσθαι ἢ φθείρεσθαι εἰς τὸ μὴ ὄν. τροφὴν γοῦν προσφερόμεθα ἁπλῆν καὶ μονοειδῆ, ἄρτον καὶ ὕδωρ, καὶ ἐκ ταύτης τρέφεται θρὶξ φλὲψ ἀρτηρία σὰρξ νεῦρα ὀστᾶ καὶ τὰ λοιπὰ μόρια. τούτων οὖν γιγνομένων ὁμολογητέον ὅτι ἐν τῇ τροφῇ τῇ προσφερομένῃ πάντα ἐστὶ τὰ ὄντα, καὶ ἐκ τῶν ὄντων πάντα αὔξεται. καὶ ἐν ἐκείνῃ ἐστὶ τῇ τροφῇ μόρια αἵματος γεννητικὰ καὶ νεύρων καὶ ὀστέων καὶ τῶν ἄλλων· ἃ ἦν λόγῳ θεωρητὰ μόρια (cfr. B 21; A 45 /2). οὐ γὰρ δεῖ πάντα ἐπὶ τὴν αἴσθησιν ἀνάγειν, ὅτι ἄρτος καὶ τὸ ὕδωρ ταῦτα κατασκευάζει, ἀλλ᾿ ἐν τούτοις ἐστὶ λόγῳ θεωρητὰ μόρια. ἀπὸ τοῦ οὖν ὅμοια τὰ μέρη εἶναι ἐν τῇ τροφῇ τοῖς γεννωμένοις ὁμοιομερείας αὐτὰς ἐκάλεσε καὶ ἀρχὰς τῶν ὄντων ἀπεφήνατο, καὶ τὰς μὲν ὁμοιομερείας ὕλην, τὸ δὲ ποιοῦν αἴτιον νοῦν τὸν πάντα διαταξάμενον. ἄρχεται δὲ οὕτως·
„ὁμοῦ πάντα χρήματα ἦν, νοῦς δὲ αὐτὰ διέκρινε καὶ διεκόσμησε,“
χρήματα λέγων τὸ πράγματα· ἀποδεκτέος οὖν ἐστιν, ὅτι τῇ ὕλῃ τὸν τεχνίτην προσέζευξεν.
Anaxagorás z Klazomen, syn Hégésibúlův, prohlašoval za principy všeho stejnorodé části (homoiomerie). Zdálo se mu totiž nemožné, že by něco mohlo vzniknout z něčeho, co není, nebo zaniknout do toho, co není. Vždyť přijímáme jednoduchou potravu jednoho druhu, chléb a vodu, a z ní se živí vlasy, žíly, tepny, svaly, šlachy, kosti i ostatní části [těla]. Když se to tedy děje takto, musíme souhlasit s tím, že v potravě, kterou přijímáme, je všechno, co je; a z toho, co je, že všechno roste. V potravě jsou obsaženy podíly, které dávají zrod krvi i šlachám, kostem a ostatnímu. Tyto podíly jsou nahlédnutelné rozumem (viz B 21). Není totiž třeba převádět na smyslové vnímání všechno to, že chléb a voda toto vše zařizují, nýbrž jsou v nich obsaženy rozumem nahlédnutelné podíly. Protože jsou tedy části v potravě podobné částem, které z ní vznikají, nazval je homoiomerie [stejnorodé podíly, podobné části] a prohlašoval, že jsou principy toho, co jest. Tyto homoiomerie jsou látkou, působící příčinou je mysl, která všechno uspořádala. Začíná takto:
„Všechny věci byly pohromadě“ (B 1), mysl je však rozlišila a uspořádala (viz B 12).
Slovem chrémata myslí věci (pragmata). Nevysvětluje, jak tvůrce látku pospojoval.