59 DK A 45 /1
Anaxagorás (zachoval Aristotelés ve spisu Physica, III, 4; 203a 19)Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK A 45 /2 , 59 DK A 45 /3
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ὅσοι δ᾿ ἄπειρα ποιοῦσι τὰ στοιχεῖα, καθάπερ ᾿Αναξαγόρας καὶ Δημόκριτος, ὁ μὲν ἐκ τῶν ὁμοιομερῶν, ὁ δ᾿ ἐκ τῆς πανσπερμίας τῶν σχημάτων, τῇ ἁφῇ συνεχὲς τὸ ἄπειρον εἶναί φασιν. καὶ ὁ μὲν ὁτιοῦν τῶν μορίων εἶναι μεῖγμα ὁμοίως τῷ παντὶ διὰ τὸ ὁρᾶν ὁτιοῦν ἐξ ὁτουοῦν γιγνόμενον.
Avšak ti, kteří považují [počet] prvků za neomezený, jako Anaxagorás a Démokritos – první z nich [bezmezno] ze stejnorodých dílů, druhý pak [bezmezno] ze zárodečné směsi (panspermia) podob (tón schématón) –, ti tvrdí, že nekonečno je spojité díky doteku [částí]. První z nich tvrdí, že kterákoliv z částí je směsí podobně jako veškerenstvo, protože viděl, že cokoliv vzniká z čehokoliv.