59 DK A 43 /2
Anaxagorás (zachoval Aristotelés ve spisu De caelo, III, 3; 302a 28)Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK A 43 /1
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
᾿Αναξαγόρας δ᾿ ᾿Εμπεδοκλεῖ ἐναντίως λέγει περὶ τῶν στοιχείων. ὁ μὲν γὰρ πῦρ καὶ γῆν τὰ σύστοιχα τούτοις στοιχεῖά φησιν εἶναι τῶν σωμάτων καὶ συγκεῖσθαι πάντ᾿ ἐκ τούτων, ᾿Αναξαγόρας δὲ τοὐναντίον· τὰ γὰρ ὁμοιομερῆ στοιχεῖα, λέγω δ᾿ οἷον σάρκα καὶ ὀστοῦν καὶ τῶν τοιούτων ἕκαστον· ἀέρα δὲ καὶ πῦρ μείγματα τούτων καὶ τῶν ἄλλων σπερμάτων πάντων· εἶναι γὰρ ἑκάτερον αὐτῶν ἐξ ἀοράτων ὁμοιομερῶν πάντων ἠθροισμένον. διὸ καὶ γίγνεσθαι πάντ᾿ ἐκ τούτων· τὸ γὰρ πῦρ καὶ τὸν αἰθέρα προσαγορεύει ταὐτό.
Anaxagorás mluví o prvcích opačně než Empedoklés. Empedoklés totiž tvrdí, že oheň, země a prvky těmto souřadné jsou prvky těles, a z těchto [prvků] se vše skládá. Anaxagorás zase naopak: Za prvky totiž považuje stejnorodé podíly (homoiomerie), například maso, kost, a další z takovýchto. Vzduch a oheň však považuje za směsi ze všech takových i jiných semen. Vzduch i oheň prý totiž jsou nahlučením všech těchto neviditelných stejnorodých podílů. Proto z nich také všechno vzniká. Oheň a aithér totiž Anaxagorás nazývá stejně.