59 DK A 28
Anaxagorás (zachoval Aristotelés ve spisu Metaphysica, IV, 5; 1009b 25)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
᾿Αναξαγόρου δὲ καὶ ἀπόφθεγμα μνημονεύεται πρὸς τῶν ἑταίρων τινάς, ὅτι τοιαῦτ᾿ αὐτοῖς ἔσται τὰ ὄντα οἷα ἂν ὑπολάβωσιν.
Připomíná se však i Anaxagorův výrok k některým z jeho druhů, že věci jsou pro ně takové, za jaké je pokládají.
Viz Parmenidés B 16: Jak totiž každý má smíšení údů různě se srážejících,
tak se lidem dostává mysl. Vždyť totéž je [ta věc],
která myslí, jako lidem přirozenost údů,
jak všem, tak každému. To, co převládá, je totiž myšlenkou [způsobem myšlení].