59 DK A 20c /cfr
Anaxagorás (zachoval Satyros ve spisu Vita Euripidis (Ox. P. IX n. 1176), 37, 3, 9)Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK A 20c
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
σοὶ τῷ πάντων μεδέοντι χλόην
πέλανόν τε φέρω Ζεὺς εἴθ᾿ ῞Αιδης
ὀνομάζῃ.
πέλανόν τε φέρω Ζεὺς εἴθ᾿ ῞Αιδης
ὀνομάζῃ.
ἀκριβῶς ὅλως περιείληφεν τὸν ᾿Αναξαγόρειον διάκοσμον [ἔπεσι] τρισὶν περι[ιών]. καὶ ἄλλῃ γέ πῃ διαπορεῖ, τί πότ᾿ ἐστι τὸ προεστηκὸς τῶν οὐρανίων (Troiades 886)·
Ζεὺς εἴτ᾿ ἀνάγκη φύσεος εἴτε νοῦς βροτῶν...
Tobě, vládci všech, nesu zelenou ratolest
a obětní kaši, ať se Zeus nebo Hádés
nazýváš.
a obětní kaši, ať se Zeus nebo Hádés
nazýváš.
[Eurípidés] zcela přesně shrnul Anaxagorovo uspořádání světa třemi [verši]. A jinde váhá, kdo vládne nebeským věcem (Eurípidés, Trójanky 886):
Die, ať jsi nutnost přírody, nebo mysl smrtelníků, [vzývám tě!]…
Cfr. Critias B 19 = Kléméns Alex., Stromata V, 114, 2-3.
V dramatu Peirithoos týž autor [Eurípidés] přednáší (Eurípidés fr 593 Nauck):
Tebe, přirozeně svébytného, který v aithérném
rhymbu přirozenost všech [věcí] prolétáš,
zatímco ve stálém tanci kruhovém
střídá se světlo se šerem
třpytivé noci s průvodem
nesčetných hvězdných zástupů.
(3) Tím „přirozeně svébytným” zde má na mysli stvořitele, mysl, vše ostatní se týká kosmu, v němž jsou protiklady světla a tmy.
ἐν δὲ τῷ Πειρίθῳ δράματι ὁ αὐτὸς καὶ τάδε τραγωιδεῖ (Euripides fr 593 Nauck)·
σὲ τὸν αὐτοφυῆ, τὸν ἐν αἰθερίῳ
ῥύμβῳ πάντων φύσιν ἐμπλέξαντα,
ὃν πέρι μὲν φῶς, πέρι δ᾿ ὀρφναία
νὺξ αἰολόχρως ἄκριτός τ᾿ ἄστρων
ὄχλος ἐνδελεχῶς ἀμφιχορεύει.
(3) ἐνταῦθα γὰρ τὸν μὲν αὐτοφυῆ τὸν δημιουργὸν νοῦν εἴρηκεν, τὰ δ᾿ ἑξῆς ἐπὶ τοῦ κόσμου τάσσεται, ἐν ὧι καὶ [αἱ] ἐναντιότητες φωτός τε καὶ σκότους.
Cfr. Vita Euripidis 38, 1, 16 = parafráze Eurípidés fr. 913:
Tam říká:
Jaký neuctivec a nepřítel bohů,
který, když hledí na tyto věci [na hvězdné nebe?], nejprve nenaučí
svoji duši ctít boha
a neodhodí veškeré šalby těch,
kdo mluví o věcech v povětří? Jejich opovážlivý
jazyk ledabyle promlouvá o nezjevných věcech,
aniž má znalost.
[ἐκε]ῖ λέγει
τίς ἀτιμόθεος καὶ παραδαίμων [?],
ὃς τάδε λεύσσων οὐ προδιδάσκει
ψυχὴν αὑτοῦ θεὸν ἡγεῖσθαι,
μετεωρολόγων δ᾿ ἑκὰς ἔρριψεν
σκολιὰς ἀπάτας; ὧν τολμηρὰ
γλῶσσ᾿ εἰκοβολεῖ περὶ τῶν ἀφανῶν
οὐδὲν γνώμης μετέχουσα.