59 DK A 18
Anaxagorás (zachoval Plútarchos ve spisu Nicias, 23)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ὁ γὰρ πρῶτος σαφέστατόν τε πάντων καὶ θαρραλεώτατον περὶ σελήνης καταυγασμῶν καὶ σκιᾶς λόγον εἰς γραφὴν καταθέμενος ᾿Αναξαγόρας οὔτ᾿ αὐτὸς ἦν παλαιὸς οὔτε ὁ λόγος ἔνδοξος ἀλλ᾿ ἀπόρρητος ἔτι καὶ δι᾿ ὀλίγων καὶ μετ᾿ εὐλαβείας τινὸς ἢ πίστεως βαδίζων. οὐ γὰρ ἠνείχοντο τοὺς φυσικοὺς καὶ μετεωρολέσχας τότε καλουμένους, ὡς εἰς αἰτίας ἀλόγους καὶ δυνάμεις ἀπρονοήτους καὶ κατηναγκασμένα πάθη διατρίβοντας τὸ θεῖον, ἀλλὰ καὶ Πρωταγόρας ἔφυγε καὶ ᾿Αναξαγόραν εἱρχθέντα μόλις περιεποιήσατο Περικλῆς.
První, kdo mnohem jasněji než všichni ostatní – a velmi odvážně – podal napsaný výklad o osvětlení i stínu Měsíce, byl přece Anaxagorás. Nebyl to dávný autor, ani výklad slavný, nýbrž ještě zakázaný, seznamovali se s ním opatrně a důvěrně jen jednotlivci. Tenkrát totiž nesnášeli ty, kdo zkoumají přírodu, a takzvané meteórolaschy [ty, kdo se zabývají vznášejícími se věcmi; hvězdáře], protože prý neuznávají božské působení a místo toho mluví o nerozumných příčinách, neprobádaných silách a o nutných důsledcích. Prótagorás byl dokonce vyhnán, Anaxagorás byl uvězněn a jen s potížemi se ho Perikleovi podařilo osvobodit.
Př. V. Bahník.