53 DK A 3
Echekratés (zachoval Platón ve spisu Phaedo, 88d)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
θαυμαστῶς γάρ μου ὁ λόγος οὗτος ἀντιλαμβάνεται καὶ νῦν καὶ ἀεὶ τὸ ἁρμονίαν τινὰ ἡμῶν εἶναι τὴν ψυχήν, καὶ ὥσπερ ὑπέμνησέν με ῥηθείς, ὅτι καὶ αὐτῶι μοι ταῦτα προυδέδοκτο.
[Echekratés:] Neobyčejně totiž dovede zaujmout tahle myšlenka, že naše duše je jakási harmonie, a když byla vyřčena, jaksi mě upamatovala, že i mně samotnému se to tak dříve zdálo být.