47 DK A 7
Archytás (zachoval Iamblichos ve spisu Vita Pythagorica, 197)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
(...)
Σπίνθαρος γοῦν διηγεῖτο πολλάκις περὶ ᾿Αρχύτου [τοῦ] Ταραντίνου ὅτι διὰ χρόνου [τινὸς] εἰς ἀγρὸν ἀφικόμενος ἐκ στρατείας νεωστὶ παραγεγονώς, ἣν ἐστρατεύσατο ἡ πόλις εἰς Μεσσαπίους, ὡς εἶδε τόν τε ἐπίτροπον καὶ τοὺς ἄλλους οἰκέτας οὐκ εὖ τῶν περὶ τὴν γεωργίαν ἐπιμέλειαν πεποιημένους, ἀλλὰ μεγάληι τινὶ κεχρημένους ὀλιγωρίας ὑπερβολῆι, ὀργισθείς τε καὶ ἀγανακτήσας οὕτως, ὡς ἂν ἐκεῖνος, εἶπεν, ὡς ἔοικε [?], πρὸς τοὺς οἰκέτας, ὅτι εὐτυχοῦσιν, ὅτι αὐτοῖς ὤργισται· εἰ γὰρ μὴ τοῦτο συμβεβηκὸς ἦν, οὐκ ἄν ποτε αὐτοὺς ἀθώιους γενέσθαι τηλικαῦτα ἡμαρτηκότας.
O pýthagorovcích se také říká, že žádný z nich netrestal otroka ani nekáral svobodného, když byl rozhněván, ale každý počkal, až se jeho duše uklidnila. (...)
Proto také Spintheros často vypravoval, jak se Terenťan Archýtás po nějaké době vrátil z války, kterou vedl Tarent proti Messéňanům, a přišel na svůj statek, a když uviděl, že jeho správci a ostatní otroci nehospodařili dobře, ale velmi nedbale, tak se rozhněval a rozzlobil, že svým otrokům řekl, jak se slušelo na pýthagorovce:
„Máte štěstí, že jsem rozzloben; kdybych nebyl, neprošlo by vám tak velké provinění beztrestně.”
„Máte štěstí, že jsem rozzloben; kdybych nebyl, neprošlo by vám tak velké provinění beztrestně.”
př. Václav Bahník