37 DK B 9
Damón z Athén (zachoval Platón ve spisu Respublica, III 400ab)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ὅτι μὲν γὰρ τρί᾿ ἄττα ἐστὶν εἴδη, ἐξ ὧν αἱ βάσεις πλέκονται [τὸ ἴσον, τὸ διπλάσιον, τὸ ἡμιόλιον] ὥσπερ ἐν τοῖς φθόγγοις τέτταρα ὅθεν αἱ πᾶσαι ἁρμονίαι, τεθεαμένος ἂν εἴποιμι· ποῖα δ᾿ ὁποίου βίου μιμήματα, λέγειν οὐκ ἔχω. ἀλλὰ ταῦτα μέν, ἦν δ᾿ ἐγώ, καὶ μετὰ Δάμωνος βουλευσόμεθα, τίνες τε ἀνελευθερίας καὶ ὕβρεως ἢ μανίας καὶ ἄλλης κακίας πρέπουσαι βάσεις, καὶ τίνας τοῖς ἐναντίοις λειπτέον ῥυθμούς. οἶμαι δέ με ἀκηκοέναι οὐ σαφῶς ἐνόπλιόν τέ τινα ὀνομάζοντος αὐτοῦ ξύνθετον καὶ δάκτυλον καὶ ἡρῶιόν γε, οὐκ οἶδα ὅπως διακοσμοῦντος καὶ ἴσον ἄνω καὶ κάτω τιθέντος, εἰς βραχύ τε καὶ μακρὸν γιγνόμενον, καί, ὡς ἐγὼ οἶμαι, ἴαμβον, καί τιν᾿ ἄλλον τροχαῖον ὠνόμαζε, μήκη δὲ καὶ βραχύτητας προσῆπτε. καὶ τούτων τισὶν οἶμαι τὰς ἀγωγὰς τοῦ ποδὸς αὐτὸν οὐχ ἧττον ψέγειν τε καὶ ἐπαινεῖν ἢ τοὺς ῥυθμοὺς αὐτούς, ἤτοι ξυναμφότερόν τι. οὐ γὰρ ἔχω λέγειν. ἀλλὰ ταῦτα μέν, ὥσπερ εἶπον, εἰς Δάμωνα ἀναβεβλήσθω· διελέσθαι γὰρ οὐ σμικροῦ λόγου.
Jsou sice tři druhy rytmu [stejný, dvojnásobný, jedna a půl násobný], ze kterých se skládají takty, tak jako jsou čtyři druhy tónů, z nichž sestávají všechny harmonické poměry, to mohu říci ze své zkušenosti, avšak které z nich jsou nápodobami jakého druhu života, to říci neumím. O tom se tedy poradíme také s Dámónem, řekl jsem, které takty odpovídají nesvobodnému chování, zpupnosti nebo šílenství a jiným špatnostem, a které patří k opačným vlastnostem. Myslím však, že jsem ho slyšel, ale jenom nejasně, jmenovat jakýsi složený enoplios, daktyl a hérójský rytmus, že tyto rytmy, nevím jakým způsobem, pořádal a dával po stejných částech nahoru i dolů. Tam, kde na konci byla doba krátká a dlouhá, jmenoval jamb a jakýsi jiný útvar nazýval trochejem a připojoval doby dlouhé i krátké. A při tom u některých, pokud si pamatuji, haněl i chválil tempa neméně než rytmy samy, nebo jakousi složeninu obojího, to neumím říct. Avšak to, jak jsem řekl, ponechejme Dámónovi, neboť probrat to vyžaduje nemalý výklad.