30 DK B 6
Melissos (zachoval Simplikios ve spisu In De caelo, 557, 14)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
τοῦ γὰρ αἰσθητοῦ ἐναργῶς εἶναι δοκοῦντος, εἰ ἓν τὸ ὄν ἐστιν, οὐκ ἂν εἴη ἄλλο παρὰ τοῦτο. λέγει δὲ Μέλισσος μὲν
„εἰ γὰρ [ἄπειρον] εἴη, ἓν εἴη ἄν· εἰ γὰρ δύο εἴη, οὐκ ἂν δύναιτο ἄπειρα εἶναι, ἀλλ᾿ ἔχοι ἂν πείρατα πρὸς ἄλληλα,“
Παρμενίδης δὲ „οὖλον ... ἀγένητον“ (28 B 8. 4).
(...) Melissos však říká:
„Pokud by totiž [bezmezné] bylo, bylo by jedno; pokud by totiž bylo dvojí, nemohlo by být bezmezné, nýbrž by mělo vzájemné hranice.”
Parmenidés však říká ... (Parmenidés B 8. 4).