29 DK B 3
Zénón Elejský (zachoval Simplikios ve spisu In Physica, 140, 27)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
καὶ τί δεῖ πολλὰ λέγειν, ὅτε καὶ ἐν αὐτῶι φέρεται τῶι τοῦ Ζήνωνος συγγράμματι; πάλιν γὰρ δεικνύς, ὅτι εἰ πολλά ἐστι, τὰ αὐτὰ πεπερασμένα ἐστὶ καὶ ἄπειρα, γράφει ταῦτα κατὰ λέξιν ὁ Ζηνων·
᾿εἰ πολλά ἐστιν, ἀνάγκη τοσαῦτα εἶναι ὅσα ἐστὶ καὶ οὔτε πλείονα αὐτῶν οὔτε ἐλάττονα. εἰ δὲ τοσαῦτά ἐστιν ὅσα ἐστί, πεπερασμένα ἂν εἴη.
εἰ πολλά ἐστιν, ἄπειρα τὰ ὄντα ἐστίν· ἀεὶ γὰρ ἕτερα μεταξὺ τῶν ὄντων ἐστί, καὶ πάλιν ἐκείνων ἕτερα μεταξύ. καὶ οὕτως ἄπειρα τὰ ὄντα ἐστί.᾿
εἰ πολλά ἐστιν, ἄπειρα τὰ ὄντα ἐστίν· ἀεὶ γὰρ ἕτερα μεταξὺ τῶν ὄντων ἐστί, καὶ πάλιν ἐκείνων ἕτερα μεταξύ. καὶ οὕτως ἄπειρα τὰ ὄντα ἐστί.᾿
καὶ οὕτως μὲν τὸ κατὰ τὸ πλῆθος ἄπειρον ἐκ τῆς διχοτομίας ἔδειξε.
(...) Když Zénón ukazuje, že je-li mnohé, je zároveň omezené i neomezené, píše doslovně toto:
„Je-li jsoucen mnoho, je nutné, aby jich bylo tolik, kolik jich je, ani více, ani méně. A je-li jich tolik, kolik jich je, budou omezena (omezeného počtu).Je-li jich mnoho, jsou neomezena (počtem), neboť vždy je mezi nimi další a mezi tím je znovu další. Tak jsou jsoucna neomezena (počtem, velikostí?).”
Takto ukázal dělením nekonečnost co do množství.
U Simplikia následuje B 1.