29 DK A 29 /2
Zénón Elejský (zachoval Simplikios ve spisu In Physica, 1108, 18)Součástí tohoto zlomku jsou také: 29 DK A 29 /1
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
διὰ τοῦτο λύει καὶ τὸν Ζήνωνος τοῦ ᾿Ελεάτου λόγον, ὃν ἤρετο Πρωταγόραν τὸν σοφιστήν.
᾿εἰπὲ γάρ μοι, ἔφη, ὦ Πρωταγόρα, ἆρα ὁ εἷς κέγχρος καταπεσὼν ψόφον ποιεῖ ἢ τὸ μυριοστὸν τοῦ κέγχρου;᾿
τοῦ δὲ εἰπόντος μὴ ποιεῖν
᾿ὁ δὲ μέδιμνος, ἔφη, τῶν κέγχρων καταπεσὼν ποιεῖ ψόφον ἢ οὔ;᾿
τοῦ δὲ ψοφεῖν εἰπόντος τὸν μέδιμνον
᾿τί οὖν᾿, ἔφη ὁ Ζήνων, ᾿οὐκ ἔστι λόγος τοῦ μεδίμνου τῶν κέγχρων πρὸς τὸν ἕνα καὶ τὸ μυριοστὸν τὸ τοῦ ἑνός;᾿
τοῦ δὲ φήσαντος εἶναι ᾿τί οὖν, ἔφη ὁ Ζήνων,
᾿οὐ καὶ τῶν ψόφων ἔσονται λόγοι πρὸς ἀλλήλους οἱ αὐτοί; ὡς γὰρ τὰ ψοφοῦντα, καὶ οἱ ψόφοι· τούτου δὲ οὕτως ἔχοντος, εἰ ὁ μέδιμνος τοῦ κέγχρου ψοφεῖ, ψοφήσει καὶ ὁ εἷς κέγχρος καὶ τὸ μυριοστὸν τοῦ κέγχρου.᾿
ὁ μὲν οὖν Ζήνων οὕτως ἠρώτα τὸν λόγον.
(...) Důkaz, kterým se Zénón dotazoval sofisty Prótagory:
„Pověz mi, Prótagoro”, řekl, “zda způsobí zvuk jedno prosné zrno, když upadne, nebo i jedna desetitisícina zrna?”
A když řekl, že nezpůsobí, zeptal se:
„Upadne-li měřice prosa, způsobí zvuk či ne?”
Když pak Prótagorás odpověděl, že způsobí, řekl Zénón:
„Jak to? Není nějaký poměr měřice prosa k jednomu zrnku i k jeho desetitisícině?”
Když on uznal, že je, řekl Zénón:
„Nebudou také vzájemné poměry zvuků tytéž? Neboť v jakém poměru jsou mezi sebou zvučící předměty, v takovém jsou i zvuky. Ježto je tomu tak, pak vydává-li zvuk měřice prosa, vydá jej také jedno prosné zrno i desetitisícina zrna.”
Taková je tedy tázací řeč Zénónova.