29 DK A 5
Zénón Elejský (zachoval Aristotelés ve spisu Rhetorica, I, 12; 1372b 3)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
καὶ οἷς τοὐναντίον τὰ μὲν ἀδικήματα εἰς ἔπαινόν τινα [γίγνεται, ἀφύλακτοι], οἷον εἰ συνέβη ἅμα τιμωρήσασθαι ὑπὲρ πατρὸς ἢ μητρός, ὥσπερ Ζήνωνι.
A naopak zase ti, jimž provinění vynáší docela jistou chválu, například jak je tomu u Zénóna, že se pachatel mstí za otce nebo za matku, avšak potrestání záleží jenom v peněžité pokutě, ve vyhnanství nebo v něčem takovém.
Celá kapitola I,12 má titul: Jací lidé a na kom se dopouštějí bezpráví, př. A. Kříž.