28 DK B 9
Parmenidés (zachoval Simplikios ve spisu In Physica, 180, 8)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
καὶ μετ᾿ ὀλίγα πάλιν
αὐτὰρ ἐπειδὴ πάντα φάος καὶ νὺξ ὀνόμασται
καὶ τὰ κατὰ σφετέρας δυνάμεις ἐπὶ τοῖσί τε καὶ τοῖς,
πᾶν πλέον ἐστὶν ὁμοῦ φάεος καὶ νυκτὸς ἀφάντου
ἴσων ἀμφοτέρων, ἐπεὶ οὐδετέρωι μέτα μηδέν.
καὶ τὰ κατὰ σφετέρας δυνάμεις ἐπὶ τοῖσί τε καὶ τοῖς,
πᾶν πλέον ἐστὶν ὁμοῦ φάεος καὶ νυκτὸς ἀφάντου
ἴσων ἀμφοτέρων, ἐπεὶ οὐδετέρωι μέτα μηδέν.
καὶ ὅτι ἀρχαὶ ἄμφω καὶ ὅτι ἐναντίαι δηλοῦται.
A o kousek dál zase:
Když pak již všechny věci jsou nazvány světlem a nocí,
a ty když jsou podle svých sil přiřčeny určitým věcem,
tu je vše zároveň plné jak světla, tak nezjevné noci,
jež si jsou rovny, neboť jedno z nich nemá žádný podíl v druhém.
a ty když jsou podle svých sil přiřčeny určitým věcem,
tu je vše zároveň plné jak světla, tak nezjevné noci,
jež si jsou rovny, neboť jedno z nich nemá žádný podíl v druhém.
- Ukazuje se, že oba jsou počátky [principy] a že jsou protikladné.