28 DK B 7 /.1-2
Parmenidés (zachoval Platón ve spisu Sophista, 237a)Součástí tohoto zlomku jsou také: 28 DK B 7 , 28 DK B 7 /.1 , 28 DK B 7 /.3-6
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Παρμενίδης δὲ ὁ μέγας, ὦ παῖ, παισὶν ἡμῖν οὖσιν ἀρχόμενός τε καὶ διὰ τέλους τοῦτο ἀπεμαρτύρατο, πεζῆι τε ὧδε ἑκάστοτε λέγων καὶ μετὰ μέτρων·
οὐ γὰρ μήποτε τοῦτ᾿ οὐδαμῆι, φησίν, εἶναι μὴ ὄντα·
ἀλλὰ σὺ τῆσδ᾿ ἀφ᾿ ὁδοῦ διζήσιος εἶργε νόημα.
ἀλλὰ σὺ τῆσδ᾿ ἀφ᾿ ὁδοῦ διζήσιος εἶργε νόημα.
Platónův text Parmenida podle Burneta:
Οὐ γὰρ μή ποτε τοῦτο δαμῇ, φησίν, εἶναι μὴ ἐόντα·
ἀλλὰ σὺ τῆσδ᾿ ἀφ᾿ ὁδοῦ διζήμενος εἶργε νόημα.
Avšak veliký Parmenidés, hochu, když jsme my sami byli chlapci, nám o tom hlásal od začátku a napořád a takto pokaždé mluvil, v řeči nevázané i ve verších:
z nejsoucna dělati jsoucno se nikdy násilím nedá;
raději od této cesty, když pátráš, zdržuj svou mysl.
raději od této cesty, když pátráš, zdržuj svou mysl.
Překlad F. Novotného. Viz Platón, Sofista 258d; Aristotelés, Metaphysica XIV, 2; 1089a2.