28 DK B 1 /1-30
Parmenidés (zachoval Sextos Empeirikos ve spisu Adversus mathematicos, VII, 111n.)Součástí tohoto zlomku jsou také: 28 DK B 1 /1-32prae , 28 DK B 1 /28-32
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ὁ δὲ γνώριμος αὐτοῦ Παρμενίδης τοῦ μὲν δοξαστοῦ λόγου κατέγνω, φημὶ δὲ τοῦ ἀσθενεῖς ἔχοντος ὑπολήψεις, τὸν δ᾿ ἐπιστημονικόν, τουτέστι τὸν ἀδιάπτωτον, ὑπέθετο κριτήριον, ἀποστὰς καὶ τῆς τῶν αἰσθήσεων πίστεως· ἐναρχόμενος γοῦν τοῦ Περὶ φύσεως γράφει τὸν τρόπον τοῦτον· ᾿ἵπποι ... ἀληθής᾿ (ἀλλὰ σὺ ... λείπεται = B 7. 2-7).
ἵπποι ταί με φέρουσιν, ὅσον τ᾿ ἐπὶ θυμὸς ἱκάνοι,
πέμπον, ἐπεί μ᾿ ἐς ὁδὸν βῆσαν πολύφημον ἄγουσαι
πέμπον, ἐπεί μ᾿ ἐς ὁδὸν βῆσαν πολύφημον ἄγουσαι
δαίμονες, ἣ κατὰ πάντ᾿ ἄστη φέρει εἰδότα φῶτα·
τῆι φερόμην· τῆι γάρ με πολύφραστοι φέρον ἵπποι
ἅρμα τιταίνουσαι, κοῦραι δ᾿ ὁδὸν ἡγεμόνευον.
ἄξων δ᾿ ἐν χνοίηισιν ἵει σύριγγος ἀυτήν
αἰθόμενος (δοιοῖς γὰρ ἐπείγετο δινωτοῖσιν
κύκλοις ἀμφοτέρωθεν), ὅτε σπερχοίατο πέμπειν
῾Ηλιάδες κοῦραι, προλιποῦσαι δώματα Νυκτός,
εἰς φάος, ὠσάμεναι κράτων ἄπο χερσὶ καλύπτρας.
ἅρμα τιταίνουσαι, κοῦραι δ᾿ ὁδὸν ἡγεμόνευον.
ἄξων δ᾿ ἐν χνοίηισιν ἵει σύριγγος ἀυτήν
αἰθόμενος (δοιοῖς γὰρ ἐπείγετο δινωτοῖσιν
κύκλοις ἀμφοτέρωθεν), ὅτε σπερχοίατο πέμπειν
῾Ηλιάδες κοῦραι, προλιποῦσαι δώματα Νυκτός,
εἰς φάος, ὠσάμεναι κράτων ἄπο χερσὶ καλύπτρας.
---
ἔνθα πύλαι Νυκτός τε καὶ ῎Ηματός εἰσι κελεύθων,
καί σφας ὑπέρθυρον ἀμφὶς ἔχει καὶ λάινος οὐδός·
αὐταὶ δ᾿ αἰθέριαι πλῆνται μεγάλοισι θυρέτροις·
τῶν δὲ Δίκη πολύποινος ἔχει κληῖδας ἀμοιβούς.
ἔνθα πύλαι Νυκτός τε καὶ ῎Ηματός εἰσι κελεύθων,
καί σφας ὑπέρθυρον ἀμφὶς ἔχει καὶ λάινος οὐδός·
αὐταὶ δ᾿ αἰθέριαι πλῆνται μεγάλοισι θυρέτροις·
τῶν δὲ Δίκη πολύποινος ἔχει κληῖδας ἀμοιβούς.
---
τὴν δὴ παρφάμεναι κοῦραι μαλακοῖσι λόγοισιν.
πεῖσαν ἐπιφραδέως, ὥς σφιν βαλανωτὸν ὀχῆα
ἀπτερέως ὤσειε πυλέων ἄπο· ταὶ δὲ θυρέτρων
χάσμ᾿ ἀχανὲς ποίησαν ἀναπτάμεναι πολυχάλκους
ἄξονας ἐν σύριγξιν ἀμοιβαδὸν εἰλίξασαι
γόμφοις καὶ περόνηισιν ἀρηρότε· τῆι ῥα δι᾿ αὐτέων
ἰθὺς ἔχον κοῦραι κατ᾿ ἀμαξιτὸν ἅρμα καὶ ἵππους.
τὴν δὴ παρφάμεναι κοῦραι μαλακοῖσι λόγοισιν.
πεῖσαν ἐπιφραδέως, ὥς σφιν βαλανωτὸν ὀχῆα
ἀπτερέως ὤσειε πυλέων ἄπο· ταὶ δὲ θυρέτρων
χάσμ᾿ ἀχανὲς ποίησαν ἀναπτάμεναι πολυχάλκους
ἄξονας ἐν σύριγξιν ἀμοιβαδὸν εἰλίξασαι
γόμφοις καὶ περόνηισιν ἀρηρότε· τῆι ῥα δι᾿ αὐτέων
ἰθὺς ἔχον κοῦραι κατ᾿ ἀμαξιτὸν ἅρμα καὶ ἵππους.
---
καί με θεὰ πρόφρων ὑπεδέξατο, χεῖρα δὲ χειρί
δεξιτερὴν ἕλεν, ὧδε δ᾿ ἔπος φάτο καί με προσηύδα·
ὦ κοῦρ᾿ ἀθανάτοισι συνάορος ἡνιόχοισιν,
ἵπποις ταί σε φέρουσιν ἱκάνων ἡμέτερον δῶ,
χαῖρ᾿, ἐπεὶ οὔτι σε μοῖρα κακὴ προὔπεμπε νέεσθαι
τήνδ᾿ ὁδόν (ἦ γὰρ ἀπ᾿ ἀνθρώπων ἐκτὸς πάτου ἐστίν),
ἀλλὰ θέμις τε δίκη τε. χρεὼ δέ σε πάντα πυθέσθαι
ἠμὲν ᾿Αληθείης εὐκυκλέος ἀτρεμὲς ἦτορ
ἠδὲ βροτῶν δόξας, ταῖς οὐκ ἔνι πίστις ἀληθής.
καί με θεὰ πρόφρων ὑπεδέξατο, χεῖρα δὲ χειρί
δεξιτερὴν ἕλεν, ὧδε δ᾿ ἔπος φάτο καί με προσηύδα·
ὦ κοῦρ᾿ ἀθανάτοισι συνάορος ἡνιόχοισιν,
ἵπποις ταί σε φέρουσιν ἱκάνων ἡμέτερον δῶ,
χαῖρ᾿, ἐπεὶ οὔτι σε μοῖρα κακὴ προὔπεμπε νέεσθαι
τήνδ᾿ ὁδόν (ἦ γὰρ ἀπ᾿ ἀνθρώπων ἐκτὸς πάτου ἐστίν),
ἀλλὰ θέμις τε δίκη τε. χρεὼ δέ σε πάντα πυθέσθαι
ἠμὲν ᾿Αληθείης εὐκυκλέος ἀτρεμὲς ἦτορ
ἠδὲ βροτῶν δόξας, ταῖς οὐκ ἔνι πίστις ἀληθής.
(...)
Koně, kteří mne podle mé libosti nosí, mě táhli,
až mě dovedli na proslulou cestu k bohyni,
(var. překladu: až mě bohyně dovedly na proslulou cestu,)
až mě dovedli na proslulou cestu k bohyni,
(var. překladu: až mě bohyně dovedly na proslulou cestu,)
která po všech městech vede znalého muže.
(var. textu: ... vede vidoucí světla.)
(var. textu: ... vede vidoucí světla.)
Po ní jsem se dal, neboť po ní mě vezli rozumní koně
táhnoucí vůz a cestu dívky ukazovaly.
Náprava v hlavicích kol jak píšťala zněla,
neboť po obou stranách ji prudce hnala dvě okrouhlá kola,
když rychle spěchaly Sluneční dívky,
aby mne dovedly ke světlu, příbytky Noci opustily
a závoje z hlav svých rukama sňaly.
táhnoucí vůz a cestu dívky ukazovaly.
Náprava v hlavicích kol jak píšťala zněla,
neboť po obou stranách ji prudce hnala dvě okrouhlá kola,
když rychle spěchaly Sluneční dívky,
aby mne dovedly ke světlu, příbytky Noci opustily
a závoje z hlav svých rukama sňaly.
---
Stojí tam brána, k níž vedou dráhy Noci a Dne,
nadpražím objata jest a dole kamenným prahem.
Onu aithéru (jasnou?) bránu pak veliké veřeje plní,
střídavé klíče k nim má přísná Spravedlnost (Diké).
Stojí tam brána, k níž vedou dráhy Noci a Dne,
nadpražím objata jest a dole kamenným prahem.
Onu aithéru (jasnou?) bránu pak veliké veřeje plní,
střídavé klíče k nim má přísná Spravedlnost (Diké).
---
Jí dívky domluvily něžnými slovy,
přemluvily ji chytře, aby přivřenou závoru rychle
od brány odsunula. Tu rozletěla se brána,
břevna pak pokrytá kovem a spojená čepy i hřeby
střídavě otáčela se v jamkách a široký otvor
dveří zcela se uvolnil. Hned pak dívky
po cestě branou přímo řídily vůz i koně.
Jí dívky domluvily něžnými slovy,
přemluvily ji chytře, aby přivřenou závoru rychle
od brány odsunula. Tu rozletěla se brána,
břevna pak pokrytá kovem a spojená čepy i hřeby
střídavě otáčela se v jamkách a široký otvor
dveří zcela se uvolnil. Hned pak dívky
po cestě branou přímo řídily vůz i koně.
---
Tehdy mne bohyně vlídně přijala, chopila rukou
moji pravici a tak slova vyřkla a mluvila ke mně:
„Vítej, mladíku, který ses spolčil s nesmrtelnými vozatajkami,
a na koních, kteří tě nesou, jsi přibyl do našeho domu.
Nebyla to zlá sudba, která tě přivedla
touto cestou – je totiž mimo dráhy lidské -,
nýbrž zákon (Themis) a právo (Diké). Máš tedy zvědět všechno:
Jednak neochvějné srdce okrouhlé Pravdy,
jednak domněnky smrtelníků, v nichž není pravdivá přesvědčivost.
Tehdy mne bohyně vlídně přijala, chopila rukou
moji pravici a tak slova vyřkla a mluvila ke mně:
„Vítej, mladíku, který ses spolčil s nesmrtelnými vozatajkami,
a na koních, kteří tě nesou, jsi přibyl do našeho domu.
Nebyla to zlá sudba, která tě přivedla
touto cestou – je totiž mimo dráhy lidské -,
nýbrž zákon (Themis) a právo (Diké). Máš tedy zvědět všechno:
Jednak neochvějné srdce okrouhlé Pravdy,
jednak domněnky smrtelníků, v nichž není pravdivá přesvědčivost.