28 DK A 37 /1
Parmenidés (zachoval Áetios ve spisu Placita philosophorum, II, 7, 1)Součástí tohoto zlomku jsou také: 28 DK A 37 /2
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Παρμενίδης στεφάνας εἶναι περιπεπλεγμένας, ἐπαλλήλους, τὴν μὲν ἐκ τοῦ ἀραιοῦ, τὴν δὲ ἐκ τοῦ πυκνοῦ· μικτὰς δὲ ἄλλας ἐκ φωτὸς καὶ σκότους μεταξὺ τούτων. καὶ τὸ περιέχον δὲ πάσας τείχους δίκην στερεὸν ὑπάρχειν, ὑφ᾿ ὧι πυρώδης στεφάνη, καὶ τὸ μεσαίτατον πασῶν στερεόν, περὶ ὃ πάλιν πυρώδης [στεφάνη]. τῶν δὲ συμμιγῶν τὴν μεσαιτάτην ἁπάσαις [ἀρχήν] τε καὶ [αἰτίαν] κινήσεως καὶ γενέσεως ὑπάρχειν, ἥντινα καὶ δαίμονα κυβερνῆτιν (cfr. B 12.3) καὶ κληιδοῦχον (B 1.14) ἐπονομάζει Δίκην τε καὶ ᾿Ανάγκην (B 8.30).
καὶ τῆς μὲν γῆς ἀπόκρισιν εἶναι τὸν ἀέρα διὰ τὴν βιαιοτέραν αὐτῆς ἐξατμισθέντα πίλησιν, τοῦ δὲ πυρὸς ἀναπνοὴν τὸν ἥλιον καὶ τὸν γαλαξίαν (cfr. B 11.2) κύκλον. συμμιγῆ δ᾿ ἐξ ἀμφοῖν εἶναι τὴν σελήνην, τοῦ τ᾿ ἀέρος καὶ τοῦ πυρός. περιστάντος δ᾿ ἀνωτάτω πάντων τοῦ αἰθέρος ὑπ᾿ αὐτῶι τὸ πυρῶδες ὑποταγῆναι τοῦθ᾿ ὅπερ κεκλήκαμεν οὐρανόν, ὑφ᾿ ὧι ἤδη τὰ περίγεια.
Parmenidés tvrdí, že věnce [nebeských sfér] jsou koncentrické, že jeden je z řídkého a jiný z hustého, že však jsou mezi nimi další, smíšené společně ze světla a tmy. To, co je všechny obklopuje jako hradby, je přispěním Diké tuhé, pod tím je ohnivý věnec. Úplný střed všech je tuhý a kolem něho je zase ohnivý kruh (věnec). Ze smíšených věnců je ten, který je nejvíc uprostřed, pro všechno [principem] a [příčinou] pohybu a vznikání, nazývá jej též jakousi bohyní (daimona) kormidelnicí (viz B 12. 3) a držitelkou klíčů (B 1. 14), Spravedlností a Nutností (B 8. 30).
Vzduch se ze země oddělil, když z ní byly jeho částečky vytlačeny jejím silným stlačením. Slunce a kruh Mléčné dráhy jsou výdechem ohně. Měsíc je smísený z obojího, ze vzduchu i z ohně. Nejvýše ze všeho všechno objímá aithér, pod ním leží to ohnivé, co nazýváme nebem, pod kterým je už to, co obklopuje Zemi.
viz B 12