25 DK A 1
Ikkos (zachoval Platón ve spisu Protagoras, 316d)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἐγὼ δὲ τὴν σοφιστικὴν τέχνην φημὶ μὲν εἶναι παλαιάν, τοὺς δὲ μεταχειριζομένους αὐτὴν τῶν παλαιῶν ἀνδρῶν φοβουμένους τὸ ἐπαχθὲς αὐτῆς πρόσχημα ποιεῖσθαι καὶ προκαλύπτεσθαι, τοὺς μὲν ποίησιν οἷον ῞Ομηρόν τε καὶ ῾Ησίοδον καὶ Σιμωνίδην, τοὺς δὲ αὖ τελετάς τε καὶ χρησμωιδίας τοὺς ἀμφί τε ᾿Ορφέα καὶ Μουσαῖον, ἐνίους δέ τινας ἤισθημαι καὶ γυμναστικὴν οἷον ῎Ικκος τε ὁ Ταραντῖνος καὶ ὁ νῦν ἔτι ὢν οὐδενὸς ἥττων σοφιστὴς ῾Ηρόδικος ὁ Σηλυμβριανός.
Sofistické umění je podle mého mínění staré, ale ti, kdo se jím ve starém věku zabývali, je ze strachu před nenávistí s ním spojenou zastírali a zakrývali jinými uměními. Jedni básnictvím, jako Homér, Hésiodos a Simónidés, jiní zase zasvěcovačstvím a věštectvím, jako ti kolem Orfea a Músaia. Někteří, jak jsem slyšel, i gymnastikou, jako Ikkos z Tarentu i ten, který je ještě nyní jedním z nejlepších sofistů, Hérodikos Sélembrijský.