2 DK B 20a
Músaios (zachoval Hérodotos ve spisu Historiae, VII, 6)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἔχοντες ᾿Ονομάκριτον ἄνδρα ᾿Αθηναῖον χρησμολόγον τε καὶ διαθέτην Χρησμῶν τῶν Μουσαίου ἀναβεβήκεσαν [ἐς Σοῦσα] τὴν ἔχθρην προκαταλυσάμενοι· ἐξηλάσθη γὰρ ὑπὸ ῾Ιππάρχου τοῦ Πεισιστράτου ὁ ᾿Ονομάκριτος ἐξ ᾿Αθηνέων ἐπ᾿ αὐτοφώρωι ἁλοὺς ὑπὸ Λάσου τοῦ ῾Ερμιονέος ἐμποιέων ἐς τὰ Μουσαίου χρησμόν, ὡς αἱ ἐπὶ Λήμνωι ἐπικείμεναι νῆσοι ἀφανιζοίατο κατὰ τῆς θαλάσσης. διὸ ἐξήλασέ μιν ὁ ῞Ιππαρχος πρότερον χρεώμενος τὰ μάλιστα.
Aleaudovci [thessalští králové] ... přišli [do Sús] s Athéňanem Onomakritem, který byl věštcem a pořadatelem věšteb Músaiových, přičemž ponechali stranou nepřátelství, které proti němu měli. Onomakrita totiž vypudil z Athén Hipparchos, syn Peisistratův, protože ho Lasos z Hermiony přistihl, že vpašoval mezi věštby Músaiovy předpověď, podle které měly v moři zmizet ostrovy, které jsou v blízkosti Lémnu. Proto ho Hipparchos vyhnal, ačkoliv předtím jeho služeb často používal. [V Súsách Onomakritos věštil příznivě Peršanům.]