23 DK B 20
Epicharmos (zachoval Aristotelés ve spisu Rhetorica, II, 21; 1394b 25)[Přepnout na jednoduché zobrazení]
θνατὰ χρὴ τὸν θνατόν, οὐκ ἀθάνατα τὸν θνατὸν φρονεῖν.
Po lidsku má člověk myslit, ne tak jako bohové.
Doslovně: „Je třeba, aby smrtelník myslel jakožto smrtelný, ne jako nesmrtelní [bohové].“