23 DK B 12
Epicharmos (zachoval Plútarchos ve spisu De Alexandri magni fortuna aut virtute, II, 3; 336b)Součástí tohoto zlomku jsou také: 23 DK B 12 /cfr
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
εἰ μὲν γάρ, ὥς φησιν ᾿Επίχαρμος·
νοῦς ὁρῇ καὶ νοῦς ἀκούει, τἄλλα δὲ τυφλὰ καὶ κωφά,
λόγου τυγχάνει δεόμενα. αἱ γὰρ αἰσθήσεις ἰδίας ἔχειν ἀφορμὰς δοκοῦσιν, ὅτι δὲ νοῦς ὠφελεῖ καὶ νοῦς κοσμεῖ καὶ νοῦς τὸ νικῶν καὶ κρατοῦν καὶ βασιλεῦον, τὰ δ᾿ ἄλλα τυφλὰ καὶ κωφὰ καὶ ἄψυχα παρέλκει καὶ βαρύνει καὶ καταισχύνει χωρὶς ἀρετῆς τοὺς ἔχοντας, ἀπὸ τῶν πραγμάτων λαβεῖν ἔστι.
Jak říká Epicharmos:
Mysl vidí a mysl slyší, smysly jsou slepé a hluché.
(...) Vždyť smyslové vjemy se zdají mít sobě vlastní možnosti, avšak mysl pomáhá, mysl krášlí, mysl je vítězící, vládnoucí a kralující, zatímco ostatní je slepé a hluché, stahuje k neoduševnělému, tíží a zahanbuje ty, kterým chybí zdatnost...
cfr. Xenofanés B 24