23 DK B 1 /prae
Epicharmos (zachoval Diogenés Laertios ve spisu Vitae philosophorum, III, 9-10)Součástí tohoto zlomku jsou také: 23 DK B 0 /frag
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
πολλὰ δὲ καὶ παρ᾿ ᾿Επιχάρμου τοῦ κωμωιδιοποιοῦ προσωφέληται τὰ πλεῖστα μεταγράψας, καθά φησιν ῎Αλκιμος ἐν Τοῖς πρὸς ᾿Αμύνταν, ἅ ἐστι τέτταρα, ἔνθα καὶ ἐν τῶι πρώτωι (fr. 7; FHG IV, 297) φησὶ ταῦτα·
φαίνεται δὲ καὶ Πλάτων πολλὰ τῶν ᾿Επιχάρμου λέγων· σκεπτέον δέ. ὁ Πλάτων φησὶν αἰσθητὸν μὲν εἶναι τὸ μηδέποτε ἐν τῶι ποιῶι μηδὲ ποσῶι διαμένον, ἀλλ᾿ ἀεὶ ῥέον καὶ μεταβάλλον· (10) ὡς ἐξ ὧν ἄν τις ἀνέληι τὸν ἀριθμόν, τούτων οὔτε ἴσων οὔτε τινῶν οὔτε ποσῶν οὔτε ποιῶν ὄντων. ταῦτα δ᾿ ἐστὶν ὧν ἀεὶ γένεσις, οὐσία δὲ μηδέποτε πέφυκε. νοητὸν δὲ ἐξ οὗ μηθὲν ἀπογίνεται μηδὲ προσγίνεται. τοῦτο δ᾿ ἐστὶν ἡ τῶν ἀιδίων φύσις, ἣν ὁμοίαν τε καὶ τὴν αὐτὴν ἀεὶ συμβέβηκεν εἶναι. καὶ μὴν ὅ γε ᾿Επίχαρμος περὶ τῶν αἰσθητῶν καὶ νοητῶν ἐναργῶς εἴρηκεν· (B 1).
[Platón] mnoho přijal též od Epicharma, autora komedií. Převzal většinu [jeho myšlenek], jak tvrdí Alkimos v Knihách věnovaných Amyntovi. Ty jsou čtyři a v první z nich říká:
Ukazuje se, že i Platón vyslovuje mnoho z myšlenek Epicharmových. Stačí se podívat. Platón tvrdí, že smyslový jev nikdy nemá žádné trvání, ani co do kvality, ani co do kvantity, nýbrž ustavičně proudí a proměňuje se. (10) Právě tak by všechno, z čeho by někdo odňal počet, už nebylo stejné ani vůbec nějaké, ani by nemělo kvantitu ani kvalitu. Tomu všemu totiž přísluší neustálé vznikání, nikdy však jsoucnost. Myslí je však nazíráno to, čeho neubývá ani nepřibývá. Taková je totiž povaha všeho věčného, která zůstává stejná a vždy táž. A vskutku i Epicharmos zřetelně vypovídá o smyslových jevech i o tom, co je nazíráno myslí: (B 1).