22 DK A 22 /1
Hérakleitos (zachoval Aristotelés ve spisu Ethica Eudemia, VII, 1, 1235a24-29)Součástí tohoto zlomku jsou také: 22 DK A 22 /2 , 22 DK A 22 /3 , 22 DK A 22 /3cfr , 22 DK A 22 /4
[Přepnout na bilingvní zobrazení]
῎Ετι δὲ καὶ οἱ τόποι κεχωρισμένοι τῶν ἐναντίων, ἡ δὲ φιλία δοκεῖ συνάγειν· οἳ δὲ τὰ ἐναντία φίλα, καὶ ῾Ηράκλειτος ἐπιτιμᾷ τῷ ποιήσαντι
‘ὡς ἔρις ἔκ τε θεῶν καὶ ἀνθρώπων ἀπόλοιτο,’
οὐ γὰρ ἂν εἶναι ἁρμονίαν μὴ ὄντος ὀξέος καὶ βαρέος, οὐδὲ τὰ ζῷα ἄνευ θήλεως καὶ ἄρρενος ἐναντίων ὄντων.
οὐ γὰρ ἂν εἶναι ἁρμονίαν μὴ ὄντος ὀξέος καὶ βαρέος, οὐδὲ τὰ ζῷα ἄνευ θήλεως καὶ ἄρρενος ἐναντίων ὄντων.
Mimo to [lásku a protikladný zápas] však jsou i oddělená umístění protikladů; zdá se však, že láska [je] svádí dohromady. ... A Hérakleitos káral toho, kdo napsal (Homér, Ilias XVIII,107):
“Kéž by zahynul svár mezi bohy i mezi lidmi.”
Vždyť bez vysokého a nízkého [tónu] by nebyl souzvuk a bez samce a samice, kteří představují protiklady, by nebyly živé bytosti.
Vždyť bez vysokého a nízkého [tónu] by nebyl souzvuk a bez samce a samice, kteří představují protiklady, by nebyly živé bytosti.