21 DK B 12
Xenofanés (zachoval Sextos Empeirikos ve spisu Adversus mathematicos, I, 289)[Přepnout na bilingvní zobrazení]
῞Ομηρος δὲ καὶ ῾Ησίοδος κατὰ τὸν Κολοφώνιον Ξενοφάνη
ὡς πλεῖστ(α) ἐφθέγξαντο θεῶν ἀθεμίστια ἔργα,
κλέπτειν μοιχεύειν τε καὶ ἀλλήλους ἀπατεύειν.
κλέπτειν μοιχεύειν τε καὶ ἀλλήλους ἀπατεύειν.
Κρόνος μὲν γὰρ ἐφ᾿ οὗ τὸν εὐδαίμονα βίον γεγονέναι λέγουσι τὸν πατέρα ἠνδροτόμησε καὶ τὰ τέκνα κατέπιεν Ζεύς τε ὁ τούτου παῖς ἀφελόμενος αὐτὸν τῆς ἡγεμονίας ‘γαίης νέρθε καθεῖσε’ (X, 204).
Podle Xenofana Kolofónského Homér a pak Hésiodos
velice mnoho mluvili o nemravných činech bohů,
že kradou, cizoloží a navzájem se podvádějí.
že kradou, cizoloží a navzájem se podvádějí.
Kronos je totiž pro něho blaženým životem. Prý se říká, že potomci vyklestí otce, jako když Zeus, Kronův syn, odňal Kronovi vládu a „vrhnul jej pod zem a pod vlnivé moře” (Ílias XIV, 204).